Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Islámský stát má na mále: Povstalci obklíčili syrské město Mandbidž

Islámský stát
Islámský stát
Foto: Reprofoto YouTube

Damašek - Povstalcům bojujícím proti Islámskému státu o severosyrské město Manbidž se podařilo místo obklíčit ze tří stran a dostat se na dostřel poslední přístupové trasy. Povstalce podporuje letecká koalice vedená USA. Své poradce má na místě také francouzská armáda.

Proti Islámskému státu stojí koalice opozičních skupin, která si říká Demokratické síly Sýrie (SDF). Dobytím Manbidže by IS přišel o hlavní spojení s okolním světem. Město je u hranice s Tureckem a IS jím dopravuje zásoby i posily.

Mluvčí SDF řekl, že se oddíly dostaly na dostřel západní trasy do Manbidže, tedy k silnici vedoucí do Halabu. IS je už delší dobu odříznut ze severního, východního a jižního směru. Mluvčí SDF nesdělil, zda jsou povstalci připraveni k útoku na město.

Syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR) oznámila, že civilisté z města prchají. Od začátku bojů podle ní IS přišel o 130 svých lidí, na straně SDF je 20 mrtvých.

Mluvčí francouzské armády řekl, že ministr obrany Jean-Yves Le Drian potvrdil, že Francie poskytuje v operaci u turecké hranice zbraně, leteckou podporu a také poradce. Francie dosud přiznávala, že má členy speciálních sil pouze v iráckém Kurdistánu. Působí jich tam asi 150.

Témata:  Sýrie Islámský stát Armáda Francie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.