reklama

V Tijuaně se za poslední dva týdny nahromadilo přes 6000 migrantů, kteří utíkají ze Střední Ameriky, zejména z Hondurasu, před chudobou a násilím. Jde o několik skupin, takzvaných karavan migrantů, které od poloviny října vyrazily v několika vlnách ze Střední Ameriky k mexicko-americkým hranicím. Nejde o nový fenomén, ale podle místních úřadů je tato karavana migrantů nebývalé veliká.

Organizátoři hladovky tvrdí, že migrační úředníci na hranicích v Tijuaně přijímají jen asi 30 žádostí o azyl denně. Dřívější informace z médií hovořily o necelé stovce přijatých žádostí denně. I tak to znamená, že migranti v přeplněném sportovním areálu v Tijuaně či jinde v ulicích tohoto města stráví několik měsíců.

Řešení situace tisíců migrantů u hranic i dalších, kteří se ze Střední Ameriky stále znovu vydávají k mexicko-americké hranici, bude prvním úkolem, který bude muset řešit nová mexická vláda levicového prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora. Ten se úřadu ujme v sobotu.

Už v neděli by měl nový mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard jednat o migrantech se svým americkým protějškem Mikem Pompeem. Americký prezident Donald Trump ale proti migrantům ostře vystupuje a už dříve poslal na hranice několik tisíc vojáků, aby pomohl zabránit nelegálnímu vstupu migrantům do USA.

Nový šéf mexické diplomacie Ebrard chce problém migrace řešit i příští měsíc na konferenci OSN o migraci v marockém městě Marrákeš. Podle mexických médií tam chce Spojeným státům, Kanadě a Evropské unii navrhnout jakýsi "Marshallův plán" pro Střední Ameriku, nazvaný podle projektu, jímž USA po druhé světové válce pomáhaly zničené Evropě.

Od plánu rozvoje zejména pro Honduras, Guatemalu či Salvador si Ebrard slibuje investice na podporu zaměstnanosti v těchto zemích, čímž by se podle něj měla zmírnit migrační vlna. Trump ale v souvislosti s poslední migrační vlnou ze Střední Ameriky před nedávnem oznámil, že zastavuje dosavadní finanční pomoc těmto zemím, protože nezabránily odchodu migrantů ze svého území.

reklama