reklama

Americký vědec Donald J. Kessler v roce 1978 předpověděl, že oběžnou dráhu Země zaplní vesmírný odpad do té míry, že bude nemožné jím proletět, aniž by se vesmírná loď poškodila. Ačkoliv situace zatím není tak zlá, v současné době Zemi obíhá více než tři čtvrtě milionu úlomků větších než jeden centimetr.

Ne vše co se nám pohybuje nad hlavami má ale takto malou velikost. Zhruba 20 000 kusů vesmírného odpadu dosahuje velikosti baseballového míčku. Otázkou navíc zůstává, kolik smetí dosahuje velikosti menší než již avizovaný jeden centimetr.

Lidstvo zkoumá vesmír už sedm desítek let a za tu dobu vypustilo na oběžnou dráhu Země přes šest a půl tisíce umělých družic, ze kterých je dnes funkčních méně než tisícovka. Družice, které už svému účelu neslouží, volně poletují vesmírem, stejně jako pozůstatky části nosných raket, úlomky nákladu a mnoho dalšího harampádí.

To vše krouží kolem Země rychlostí 27 800 km/h, přičemž stačí, aby i malý kousek odpadu o velikosti několika milimetrů narazil například do rakety, a může způsobit katastrofu. O vesmírné stanici nemluvě.

Vědec Vitalij Aduškin z Ruské akademie věd se obává, že právě toto může být jedním ze scénářů, který může stát za celosvětovým konfliktem. Pokud by například družici poškodil jeden z letících kousků vesmírného odpadu, může vzniknout dojem, že šlo o úmyslné napadení ze strany jiného státu. A prokázat, že nešlo o čin cizích vlád, ale o odpad, je nesmírně těžké.

Pro příklad nemusíme chodit daleko. Ke konci loňského roku médii po celém světě rezonovala kauza otvoru v plášti Mezinárodní kosmické stanice ISS, resp. v zakotvené lodi Sojuz MS-09. Otvor objevili ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Sergej Prokopjev, což okamžitě vyvolalo teorii, že jde o dílo amerických astronautů, čemuž věřili i někteří politici.

Spekulace podnítil i šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který řekl, že otvor mohl být vyvrtán úmyslně, následně ale odmítl, že by za ním stáli američtí astronauté. Ti účast na poškození lodi popřeli také.

Přesto šlo o příkladnou ukázku toho, co dokáže zavinit malá, byť nebezpečná díra v plášti. Podobný incident se ostatně odehráli v roce 2007, kdy se Čína pokusila sestřelit jeden ze svých starých satelitů. Díky tomu zůstalo na oběžné dráze asi 3 000 úlomků. A jeden z nich narazil do ruské družice.

Diplomatické vášně tehdy zkrotil fakt, že šlo o nehodu, podle Aduškina ale je jen otázkou času, kdy vzplanou politické nálady a jedna ze zemí využije poškození nebo zničení satelitu či lodě jako záminku k vyvolání otevřeného ozbrojeného konfliktu.

2 komentáře (Poslední 12.01. 23:50) Napište svůj názor

reklama