Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

"Nastěhují sem uprchlíky." Le Penová zahájila kampaň kritikou Macrona a Bruselu

Le Penová
Le Penová
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Jako hlasování proti prezidentu Emmanuelu Macronovi a tradičním evropským stranám prezentovala dnes šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová květnové volby do Evropského parlamentu (EP). Voliči mají podle ní při prvním hlasování od předloňských prezidentských voleb možnost vyjádřit svou nespokojenost s málo oblíbenou hlavou státu. Nacionalistické a protiimigrační Národní sdružení je jednou protievropských stran, které si ve volbách dělají zálusk na přerušení dlouholeté hegemonie evropských lidovců a socialistů.

"Chvíle pro velkou politickou změnu nadešla," prohlásila podle agentury AP Le Penová v narážce na očekávaný úspěch nacionalistických a protievropských stran v evropských volbách. Dodala, že by jí voliči měli dát šanci skoncovat s "antisociální a antinacionální" politikou dominujících evropských stran.

Její uskupení se v minulém hlasování před pěti lety stalo nejúspěšnější ve Francii a získala 24 mandátů ze 74, které zemi v EP připadly.

S cílem přinejmenším zopakovat tento výsledek vybrala Le Penová za lídra pro evropské volby třiadvacetiletého Jordana Bardellu, který dnes jmenoval zásadní volební témata, mezi nimiž zůstává číslem jedna migrace. Francie podle něj odmítne "migranty, které pan Macron a Evropská komise chtějí umístit do našich měst a vesnic".

Francouzský prezident v současnosti čelí protestům hnutí žlutých vest, které požaduje zlepšení ekonomických podmínek chudší části francouzské populace, z níž pochází značná část voličů Le Penové. Macron sice inicioval některé změny včetně zvýšení minimální mzdy či daňových úlev, protesty však neustávají.

Témata:  Marine Le Pen Francie EuroZprávy.cz Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.