Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Světová hmyzí populace prudce klesá. „My lidé bez ní nemůžeme přežít,“ bijí na poplach vědci

Hmyz
Hmyz
Foto: Pixabay

Hmyz je jedním ze základních stavebních kamenů ekosystémů na naší planetě. V celkových číslech i z hlediska druhové rozmanitosti však hmyzí populace velmi rychlým tempem mizí. Na vině je především intenzivní hospodaření, ale také změna klimatu a další faktory. Vědci nyní bijí na poplach a varují před „katastrofickým kolapsem přírodních ekosystémů“.

Na první pohled se to možná nezdá, ale hmyz je pro existenci života na naší planetě extrémně důležitý. Pokud bychom zvážili všechen hmyz, výsledné číslo by sedmnáctkrát převyšovalo kolektivní váhu lidstva. Hmyz tvoří nejen základní složku potravy pro mnoho dalších živočichů, kteří by jinak vymřeli, nezastupitelnou funkci hraje také v opylování rostlin a recyklaci živit v přírodě. Bez přehánění proto můžeme říci, že se bez těchto tvorečků život na naší planetě neobejde.

Vědci nyní zveřejnili novou souhrnnou analýzu 73 existujících odborných studií a dospěli k značně šokujícímu závěru. U 40 % druhů hmyzu početní stavy klesají a až třetina druhů je ohrožena. Rychlost vymírání je přitom osmkrát vyšší než v případě ostatních živočichů, jako jsou savci, ptáci nebo ještěři. Každý rok klesá celková světová masa hmyzu o 2,5 %, což znamená, že by v průběhu sta let mohl zmizet úplně.

„Tento trend potvrzuje, že šesté masové vymírání velmi ovlivňuje životní formy na naší planetě,“ napsali vědci v neobvykle ostrém závěru studie. „Pokud nezměníme způsob jakým produkujeme potraviny, tak hmyz nastoupí v několika dekádách cestu k úplnému vymření,“ varují autoři zprávy. „Dopady, které to bude mít na ekosystémy naší planety, budou více než katastrofální.“

Podle analýzy, která byla publikována v odborném časopise Biological Conservation, je hlavním důvodem tohoto poklesu intenzivní zemědělství spojené s masivním používáním pesticidů. Rostoucí urbanizace a klimatická změna však také hrají roli. „Vykácení všech stromů a křovin, které normálně pole obklopují, vede ke vzniku rozsáhlých lánů, jež jsou ošetřovány syntetickými hnojivy a pesticidy,“ popsali autoři jednu z hlavních příčin poklesu hmyzí populace.

„Pokud se nám nepodaří tento trend zvrátit, bude to mít katastrofální důsledky jak pro ekosystémy na naší planetě, tak pro budoucí přežití lidstva,“ uvedl podle deníku Guardian spoluautor studie Francisco Sánchez-Bayo. Roční pokles o 2,5 % je šokující. „Je to velmi rychlé,“ sdělil Sánchez-Bayo novinářům. „Za deset let bude na planetě o čtvrtinu méně (hmyzu), za padesát let zbude jen polovina a za sto let už nic.“

To bude mít v první řadě zásadní vliv na populaci dalších živočichů, kteří se hmyzem živí. „Pokud tento zdroj potravy zmizí, tak všechna tato zvířata zemřou hlady.“ Se závěry studie souhlasí i další vědci, kteří se snaží vysvětlit naléhavost této hrozby. „Důkazy jsou jednoznačné,“ uvedl profesor Dave Goulson z Univerzity v Sussexu. „Všechny by nás to mělo velmi znepokojovat, protože hmyz tvoří základ všech potravních řetězců, opyluje většinu rostlinných druhů, udržuje půdu zdravou, recykluje živiny a podobně. Ať už hmyz milujeme nebo nenávidíme, my lidé bez něj nemůžeme přežít.“

Témata:  hmyz příroda ekologie vědci

Související

Aktuálně se děje

7. června 2026 15:22

Karlovarský filmový festival odhalil hlavní program. Diváky čeká 12 premiér

Letošní ročník karlovarského filmového festivalu, který začne už za necelý měsíc - konkrétně 3. července, už pomalu odhaluje svůj program. Například hlavní soutěž představí 12 světových premiér, včetně novinky dřívějších vítězů či drama s Trine Dyrholm. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zatmění Slunce, ilustrační fotografie.

Zatmění Slunce se blíží. Vše, co o něm potřebujete vědět

Letos 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, které po více než dvou letech nabídne jedinečnou nebeskou podívanou. Tento úkaz se objevuje ve chvíli, kdy Měsíc projde mezi Sluncem a Zemí, čímž na naši planetu vrhne stín a v určitých oblastech světa kompletně zablokuje sluneční svit. Úplné zatmění, při němž obloha na moment zcela ztmavne, budou moci sledovat pozorovatelé v částech Grónska, na Islandu, v severním Španělsku a v severovýchodním Portugalsku. Obyvatelé ostatních částí Evropy, Afriky a Severní Ameriky pak uvidí zatmění částečné, kdy Měsíc zakryje pouze část slunečního disku.