Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Světová hmyzí populace prudce klesá. „My lidé bez ní nemůžeme přežít,“ bijí na poplach vědci

Hmyz
Hmyz
Foto: Pixabay

Hmyz je jedním ze základních stavebních kamenů ekosystémů na naší planetě. V celkových číslech i z hlediska druhové rozmanitosti však hmyzí populace velmi rychlým tempem mizí. Na vině je především intenzivní hospodaření, ale také změna klimatu a další faktory. Vědci nyní bijí na poplach a varují před „katastrofickým kolapsem přírodních ekosystémů“.

Na první pohled se to možná nezdá, ale hmyz je pro existenci života na naší planetě extrémně důležitý. Pokud bychom zvážili všechen hmyz, výsledné číslo by sedmnáctkrát převyšovalo kolektivní váhu lidstva. Hmyz tvoří nejen základní složku potravy pro mnoho dalších živočichů, kteří by jinak vymřeli, nezastupitelnou funkci hraje také v opylování rostlin a recyklaci živit v přírodě. Bez přehánění proto můžeme říci, že se bez těchto tvorečků život na naší planetě neobejde.

Vědci nyní zveřejnili novou souhrnnou analýzu 73 existujících odborných studií a dospěli k značně šokujícímu závěru. U 40 % druhů hmyzu početní stavy klesají a až třetina druhů je ohrožena. Rychlost vymírání je přitom osmkrát vyšší než v případě ostatních živočichů, jako jsou savci, ptáci nebo ještěři. Každý rok klesá celková světová masa hmyzu o 2,5 %, což znamená, že by v průběhu sta let mohl zmizet úplně.

„Tento trend potvrzuje, že šesté masové vymírání velmi ovlivňuje životní formy na naší planetě,“ napsali vědci v neobvykle ostrém závěru studie. „Pokud nezměníme způsob jakým produkujeme potraviny, tak hmyz nastoupí v několika dekádách cestu k úplnému vymření,“ varují autoři zprávy. „Dopady, které to bude mít na ekosystémy naší planety, budou více než katastrofální.“

Podle analýzy, která byla publikována v odborném časopise Biological Conservation, je hlavním důvodem tohoto poklesu intenzivní zemědělství spojené s masivním používáním pesticidů. Rostoucí urbanizace a klimatická změna však také hrají roli. „Vykácení všech stromů a křovin, které normálně pole obklopují, vede ke vzniku rozsáhlých lánů, jež jsou ošetřovány syntetickými hnojivy a pesticidy,“ popsali autoři jednu z hlavních příčin poklesu hmyzí populace.

„Pokud se nám nepodaří tento trend zvrátit, bude to mít katastrofální důsledky jak pro ekosystémy na naší planetě, tak pro budoucí přežití lidstva,“ uvedl podle deníku Guardian spoluautor studie Francisco Sánchez-Bayo. Roční pokles o 2,5 % je šokující. „Je to velmi rychlé,“ sdělil Sánchez-Bayo novinářům. „Za deset let bude na planetě o čtvrtinu méně (hmyzu), za padesát let zbude jen polovina a za sto let už nic.“

To bude mít v první řadě zásadní vliv na populaci dalších živočichů, kteří se hmyzem živí. „Pokud tento zdroj potravy zmizí, tak všechna tato zvířata zemřou hlady.“ Se závěry studie souhlasí i další vědci, kteří se snaží vysvětlit naléhavost této hrozby. „Důkazy jsou jednoznačné,“ uvedl profesor Dave Goulson z Univerzity v Sussexu. „Všechny by nás to mělo velmi znepokojovat, protože hmyz tvoří základ všech potravních řetězců, opyluje většinu rostlinných druhů, udržuje půdu zdravou, recykluje živiny a podobně. Ať už hmyz milujeme nebo nenávidíme, my lidé bez něj nemůžeme přežít.“

Témata:  hmyz příroda ekologie vědci

Související

Aktuálně se děje

5:00

Předpověď počasí na měsíc: Silné mrazy se v únoru vrátí

Meteorologové zveřejnili výhled počasí na nadcházející čtyři týdny, který pokrývá období do 22. února 2026. Podle aktuálních dat se očekává, že teplotní trend z ledna bude pokračovat i nadále, což znamená, že celé období by mělo být jako celek teplotně průměrné. Nejnižší noční teploty se budou nejčastěji pohybovat v rozmezí -1 až -5 °C, ovšem při vyjasnění nebo na sněhové pokrývce mohou klesnout i hlouběji. Denní maxima by měla dosahovat +1 až +5 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.