Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron se obává: Francie nasadí proti další akci žlutých vest policii i vojáky

Francie nasadí proti další akci žlutých vest policii i vojáky (23.3.2019).
Francie nasadí proti další akci žlutých vest policii i vojáky (23.3.2019).
Foto: Profimedia

Nebývalá bezpečnostní opatření budou ve Francii doprovázet dnešní protivládní protesty takzvaných žlutých vest. Prezident Emmanuel Macron v reakci na násilnosti z minulého víkendu hodlá v Paříži i v dalších městech rozmístit vojáky.

Pařížská policie v pátek oznámila, že demonstranty během již devatenácté protestní soboty nevpustí na bulvár Champs-Elysées a další místa v centru metropole.

Tvrdší přístup úřadů je reakcí na násilnosti více než 1500 radikálů, kteří v hlavním městě minulý týden zapálili banku či rabovali obchody a restaurace. Policie použila slzný plyn a vodní děla a přes 150 lidí zadržela.

Očekává se, že při další demonstraci projdou i dnes francouzskou metropolí tisíce lidí. Aby předešly násilí či rabování v centru města, zakázaly úřady protesty jak na proslulém bulváru a v jeho okolí, tak u prezidentského Elysejského paláce a u sídla parlamentu. Vládní budovy a další exponovaná místa budou podle Macrona hlídat vojáci.

Lidé oblečení do žlutých vest protestují ve Francii proti vládě a prezidentovi každou sobotu od 17. listopadu loňského roku. Původně byl jejich hněv namířen proti plánovanému zdražení pohonných hmot, postupně se ale cíle hnutí měnily. Nyní kritizují žluté vesty mnoho různých aspektů reformní politiky současného kabinetu.

Témata:  demonstrace v Paříži Paříž Francie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.