reklama

Už na začátku týdne by měla vláda premiérky Theresy Mayové předložit návrh umožňující změnu uzákoněného data brexitu z 29. března na 12. duben. Tento termín je nyní považován za novou "hranu útesu", přes kterou může Británie přepadnout bez dohody. Ve hře je pak stále pestrá škála dalších scénářů, přičemž poslanci podle aktuálních spekulací britských médií dostanou možnost hlasovat i pro odvolání brexitu.

Hlavním očekávaným bodem byl nicméně před víkendem třetí pokus vlády prosadit v Dolní sněmovně brexitovou dohodu. Pakliže by se jí to podařilo, Británie by unii opustila "spořádaným" způsobem v noci z 22. na 23. května, tedy bezprostředně před volbami do Evropského parlamentu.

Jenže tento vývoj očekává málokdo a v pátek večer dokonce premiérka v dopise poslancům naznačila, že dohodu by jim už nemusela vůbec předložit, nebudou-li její šance na úspěch příliš nadějné. Po prvotních ohlasech na dojednané podmínky brexitu na konci loňského roku se hojně spekulovalo o prosazení dohody až na druhý nebo třetí pokus, avšak i to se nyní zdá být mimo dosah. Mayová si v tomto ohledu nepomohla svým středečním projevem, v němž vinu za aktuální chaos v podstatě svalila na poslance.

Klíčové pro osud odchodu z EU tedy zřejmě bude to, jak na očekávaný vývoj zareaguje vláda, do jaké míry budou schopni směřování země ovlivnit řadoví poslanci a případně to, zda bude premiérka Mayová vůbec schopná po ztroskotání hlavního smyslu existence její vlády pokračovat ve funkci.

Možnost vyjádřit se k dalším krokům dostane Dolní sněmovna už v pondělí, přičemž v pátek večer už bylo připravených sedm poslaneckých návrhů. Očekává se, že napotřetí už uspěje společná snaha některých konzervativců a labouristů vynutit si hlasování o různých scénářích, s cílem nalézt ve sněmovně většinovou podporu pro jistou podobu brexitu.

Britští novináři v pátek spekulovali i o tom, že Mayová by mohla třeba i před případným třetím hlasováním o brexitové dohodě sérii sondovacích hlasování iniciovat sama.

Podle zdrojů Sky News či The Daily Telegraph zvažuje premiérčin tým nejrůznější návrhy včetně setrvání Británie v bezcelní zóně EU, uspořádání nového referenda i odvolání brexitu. I o tomto se ale údajně uvnitř kabinetu vedou drsné boje. Stále zároveň není jasné, zda by se Mayová, jíž by jakékoli "změkčení" brexitu způsobilo obrovské problémy ve straně i ve vládě, musela vůli poslanců podřídit.

Premiérka se už od listopadového dosažení rozvodové dohody snaží nedávat najevo, jak by se v případě jejího krachu zachovala - respektive drží všechny strany debaty v šachu nejednoznačnými výroky. Server politico.eu dokonce nedávno naznačil, že ani sama Mayová neví, jak by po definitivním odmítnutí dohody s EU postupovala. To umožňuje například i takové spekulace, že Mayová pod tlakem stranických kolegů nastolí kurz k brexitu bez dohody. V takovém případě by se poslancům jen těžko zabraňovalo realizaci jejího záměru.

Při ztroskotání "rozvodové" dohody bude mít Londýn na vyjasnění svých představ čas do 12. dubna, přičemž s dalším odkladem brexitu už by se pojila účast Britů v evropských volbách, což mnozí unijní politici považují za absurdní. Mayová už minulý týden údajně kvůli odporu probrexitových ministrů dlouhý odklad se zapojením do eurovoleb zavrhla.

"Mohla by v takové situaci Mayová - už tak pod obrovským tlakem své strany, - pokračovat jako premiérka? (...) Nic není jisté, ale zdá se pravděpodobné, že dlouhý odklad by mohl znamenat konec premiérství Mayové," píše politico.eu. "Je naprosto osamocená," napsal pak o Mayové šéf politického zpravodajství bulvárního listu The Sun Tom Newton Dunn.

Není mnoho novinářů, kteří by si nyní troufali odhadovat, jak a kdy nakonec země EU opustí. Výjimkou je moderátor televize ITV Robert Peston, který v pátek večer napsal: "Popravdě, vzhledem k tomu, co by se dalo nazvat behaviorálními důkazy o současné generaci zákonodárců, neměním svoji předpověď. Tedy že odejdeme bez dohody, pravděpodobně za 21 dní."