Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jihovýchod Evropy by se měl také posílit o vojáky NATO. Toto nabídlo Rumunsko

Jens Stoltenberg, autor: Kjetil Ree
Jens Stoltenberg, autor: Kjetil Ree
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Brusel - Dnes a zítra budou v Bruselu jednat ministři obrany NATO. Stěžejním tématem má být posilování bezpečnosti členských zemí aliance a snaha o "šíření stability" v jejím okolí.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg před začátkem jednání novinářům řekl, že ministři například rozhodnou, jak posílit alianční přítomnost na jihovýchodním křídle, tedy v Bulharsku a Rumunsku. Státy také vyzve k udržení nynějšího trendu rostoucích obranných výdajů, neboť vynakládané peníze podle něj musí odpovídat bezpečnostním výzvám.

Šéf NATO dnes zopakoval, že ministři by měli potvrdit rozmístění přibližně tisícovky vojáků z různých států aliance do každé ze tří zemí Pobaltí (Estonsko, Lotyšsko, Litva) a do Polska. Přesné podrobnosti o budoucí čtveřici vícenárodních praporů ale budou známy zřejmě až právě na summitu ve Varšavě. Diplomaté připomínají, že podobný krok má mít především odstrašující účinek.

V oblasti Černého moře nyní podle Stoltenberga NATO probírá možnosti, jak svou přítomnost posílit nad už existující intenzivnější letecké či námořní hlídkování a vojenská cvičení. "Probíráme rumunskou nabídku, že mohou poskytnout rámec a brigádní velitelství," vysvětlil generální tajemník aliance. Toto velitelství by pak mohlo řídit alianční akce v regionu, včetně cvičení. "O detailech bude rozhodnuto později," dodal.

Ministři dnes také proberou možnost poskytnout radarové letouny AWACS na podporu vzdušných operací mezinárodní koalice bojující v Sýrii a Iráku proti teroristické organizaci Islámský stát.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Jens Stoltenberg Rumunsko

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 11:15

Historici v Lánech otevřeli obálku se vzkazem od Masaryka. Nešlo o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.