Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vetřelec v NATO: Turecko už brzy dostane první ruské rakety S-400, Bílý dům prská

Ruská armáda, ilustrační fotografie
Ruská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.ru

Rusko je z 99 procent připraveno k první dodávce protiraketového systému S-400 Turecku. Novinářům to v Moskvě řekl šéf exportní firmy Rosoboronexport Alexandr Michejev. Podle agentury TASS bude první část kontraktu realizována v červenci, kompletní předání bude hotovo do konce letošního roku. Prodej vyvolal protesty Spojených států, které hrozí zrušením prodeje vyspělých letounů F-35 do Turecka.

"Dodávku jsme schopni realizovat, dokončují se nezbytné procedury, pracuje se na logistice," řekl agentuře Interfax Michejev. Kontrakt přijde Ankaru na 2,5 miliardy dolarů (56,6 miliardy Kč), podle tureckých zdrojů budou první baterie protiraketového systému rozmístěny na palebných pozicích v říjnu.

Washington naléhavě žádá, aby Ankara od smlouvy s Ruskem odstoupila. V opačném případě podle Bílého domu nebude Turecku dodána stovka nejnovějších amerických stíhaček F-35 a bude zastavena i výroba jejich komponentů v Turecku. Ankara ale trvá na svém a tvrdí, že od nákupu ruského systému neustoupí.

Nevoli Washingtonu vyvolává i plánovaný prodej ruských protiraket S-400 Indii. TASS s odvoláním na informace ruské Federální služby pro vojenskotechnickou spolupráci uvedl, že "otázka platby za dodávku S-400 do Indie byla vyřešena". Systém prý indická armáda dostane po roce 2020.

Témata:  rakety S-400 Rusko Turecko Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.