Norsko na nohou: Strach z nepředvídatelného Ruska nutí zemi dělat převratné kroky

Skandinávská země, která je členem NATO, plánuje pořízení nových stíhaček a ponorek, aby zvýšila svou schopnost bránit se proti svému mnohem většímu sousedovi, s nímž sdílí arktickou hranic. Po dvaceti letech Norsko zvýšilo svůj rozpočet na obranu o 165 miliard norských korun, tedy asi 17,5 miliardy eur nebo 470 miliard českých korun. Vyplývá to ze zprávy o vojenském programovém zákoně předloženém tamní vládou.

„Bohužel geopolitické okolnosti se v posledních letech podstatně změnily v tom špatném smyslu slova," řekla premiérka Erna Solbergová na tiskové konferenci v Oslu. „Máme tu na východě nepředvídatelného souseda, který posiluje své vojenské kapacity, a ukazuje ochotu používat vojenskou sílu jako politický nástroj," dodala.

Vojenský programový zákon si klade za cíl modernizaci armády i snahu o udržení stávajících zdrojů a nákup nového zařízení. To zahrnuje nákup stíhaček 52 F-35, čtyř ponorek a dalších obranných systémů. Zvláštní výdaje přinesou norský vojenský rozpočet až k hranici 2,0 procenta HDP stanoveným NATO, ale nepřesáhnou ji.

Solbergová také uvedla, že současná vojenská situace země „není uzpůsobena geopolitické situaci," tento krok popisuje jako „historické obranné úsilí, největší od konce studené války."

Šéf ozbrojených sil Haakon Bruun-Hanssen však poukazuje, že je to méně než 180 miliard norských korun, které rezort žádal loni. Aby mohly být vojenské plány pravicové vlády zrealizovány, musel kabinet v parlamentu, kde je v menšině, učinit určité změny.

Finsko mezitím v pátek uvedlo, že v budoucím výhledu bezpečností situace „nelze vyloučit" použití vojenské síly proti Rusku. V zemi, která sdílí ze států EU nejdelší hranici s Ruskem, se postupně zvýšila spolupráce s NATO poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a zapojilo se do probíhajícího konfliktu ve východní Ukrajině.

Finský ministr zahraničí Timo Soini řekl, že činy Ruska představují „zásadní změnu" pro evropskou bezpečnost. „Bezpečnostní politika Finska, člena západního společenství, se změnila," píše ministerstvo ve své zprávě s odvoláním na „více napjatou bezpečnostní situaci v Evropě a Pobaltí."

„Hrozbu vojenské síly proti Finsku nelze vyloučit," dodal Soini. Zdůraznil však také, že Finsko „v tuto chvíli" nepovažuje Rusko za hrozbu.

Finsko, které sdílí 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem, bylo napadeno svým mocným sousedem během druhé světové války, ale od té doby se pokouší udržovat přátelské vztahy s Moskvou. Po celém Finsku však roste napětí.

„My se netajíme naším negativním postojem k politice NATO, které posunuje svou vojenskou infrastrukturu blíže k hranici s Ruskem a které zapojuje další státy do svých vojenských aktivit," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při nedávné návštěvě Soiniho v Moskvě.

Zatímco Finsko neplánuje aktivně vstoupit do obranné aliance, Soini řekl, že si jeho země hodlá v případě potřeby „zachovat možnost spojit se s ní vojensky".

Témata:  Finsko,  Ruská armáda,  Norsko