Nebezpečný Trump a Clintonová prahnoucí po impériu. Koho se bát víc?

Je Turmp nebezpečný?

Eland upozorňuje, že teroristický útok v Orlandu zdůraznil potřebu Spojených států přehodnotit svou zahraniční politiku a roli země ve světě. „Vzhledem k tomu, že jsou nominující shromáždění obou stran vzdálena jen pár týdnů, je načase s tím začít," uvádí.

Připomíná, že demokratka Hillary Clintonová před několika týdny v komentáři o zahraniční politice označila svého republikánského rivala Donalda Trumpa a jeho názory za „nebezpečné".

Clintonová připomněla tvrzení Donalda Turmpa, že by se Japonsko a Jižní Korea měly bránit samy, i kdyby to znamenalo, že by obě země měly mít jaderné zbraně. „Tohle není někdo, kdo by měl mít jaderné kódy, protože není těžké si představit Donalda Trumpa, jak nás vede do války jen kvůli tomu, že se mu někdo dostal pod jeho velmi tenkou kůži," uvedla tehdy Clintonová.

„Ve srovnání s tím byl televizní spot Lyndona Johnsona z roku 1964, který byl namířen proti Barry Goldwaterovi a zahrnoval jaderný hřib a malou holčičku s květinou, vrcholem decentnosti," podotýká Eland.

Agresivní intervencionismus

Dále ale varuje, že ačkoliv se tento výrok Hillary Clintonové setkal s chválou médií, Trumpova zahraniční politika „je, když se nad tím zamyslíte, i s její implikací možné jaderné války méně děsivá než agresivní intervencionismus Clintonové, který vydává za ‚americké vedení světa'," varuje Eland.

„I když je člověk tvrdě proti rychlému růstu počtu jaderných zbraní, dá se snadno oponovat, že by si Spojené státy měly spíše dělat starosti s radikálními nebo nestabilními zeměmi, které buď jaderné zbraně mají, nebo je chtějí – jako je Írán, Saúdská Arábie, Egypt, Pákistán a Severní Korea, než s Japonskem nebo Jižní Koreou."

„Ale Clintonová a většina elitních zástupců americké zahraniční politiky, ať už republikáni, nebo demokraté, dělají problém z toho, že Trump řekl to, co by mělo být evidentní. Nebylo by žádnou katastrofou, kdyby Japonsko a Jižní Korea – stabilní, demokratické země a dobří světoví občané – byly schopné odstrašit agresi v případě potřeby i jadernými zbraněmi," tvrdí Eland.

Přijde „Americké impérium?"

Podotýká, že většina spojenců Spojených států závisí na jejich obraně a v případě vyhrocení situace například ze strany Číny nebo Ruska by mohly Spojené státy do jaderného konfliktu být vtaženy i tak.

„Bezpodmínečná přísaha Spojených států použít jaderné zbraně na ochranu svých spojenců byla postavena na riskantním předpokladu, že odradí Sovětský svaz od útoku. Jen málo nebo vůbec se ale řešila kataklyzmická hrůza, která by nastala v případě, že by odstrašení nefungovalo. Pokud byla tato politika iracionální během studené války, její pokračování nyní po jejím konci je ještě více iracionální."

Na závěr pak Eland zdůrazňuje, že tento typ politiky pouze prohlubuje nutnost Spojených států zasahovat všude po světě i do záležitostí, které se jich nijak netýkají, umisťovat základny ve velkém množství zemí a provádět „nespočtu – nyní patrně nekončících – vojenských kampaní, jako jsou války, které Clintonová podpořila na Balkáně, v Iráku a Libyi, aby dále živila toto neformální Americké impérium."

Témata:  Hillary Clintonová,  Donald Trump,  volby v USA