reklama

Ve čtvrtek se až 46,5 milionu voličů vydá do volebních místností odpovědět na otázku, zda si přejí zůstat součástí evropského bloku.

Do vraždy prounijní poslankyně Jo Coxové, která se odehrála minulý čtvrtek, sondáže naznačovaly vedení kritiků Evropské unie. Poté ale začal posilovat tábor usilující o setrvání ve svazku s Bruselem. Sázkové kanceláře dlouhodobě očekávají vítězství zastánců unie.

Vypsání referenda slíbil britský premiér David Cameron v rámci kampaně před posledními parlamentními volbami, které jeho konzervativci loni v květnu nakonec přesvědčivě vyhráli. V únoru se premiér dohodl se šéfy států a vlád EU na nové podobě vztahů mezi Londýnem a Bruselem a nyní vede kampaň za pokračování členství své země v unii.

Za odchod z unie bojují vedle protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage i mnozí Cameronovi spolustraníci, především bývalý londýnský starosta Boris Johnson či ministr spravedlnosti Michael Gove.

Otázky ekonomiky a imigrace dominovaly dosud největší televizní debatě před čtvrtečním referendem. Zatímco stoupenci brexitu tradičně argumentovali především heslem "získáme zpět kontrolu" v otázkách imigrace, zastánci setrvání zdůrazňovali ekonomické výhody členství v EU.

Mediálně nejznámějšími tvářemi soupeřících táborů byli v debatě uspořádané televizí BBC labouristický londýnský starosta Sadiq Khan (setrvání) a jeho konzervativní předchůdce ve funkci Boris Johnson (odchod). "Jestliže se rozhodneme pro odchod, bude to nadobro," prohlásil na úvod debaty Khan, podle něhož jsou všichni experti zajedno, že Británii bude lépe uvnitř unie.

Zdroj: YouTube

Labouristická poslankyně Gisela Stuartová naopak zdůraznila, že EU se z hezkého snu změnila v "noční můru". "Pokud bychom dnes nebyli v EU, hlasovali bychom pro připojení?" začala jedna z mála zastánkyň odchodu z unie ve své straně debatu řečnickou otázkou. Kdo by v současnosti nechtěl vstoupit, ať se ve čtvrtek vysloví pro odchod, řekla.

V londýnské Wembley Areně se na poměry televizních debat sešlo nevídaných 6000 diváků, před nimiž trojice zástupců každého z táborů debatovala o třech tematických okruzích: ekonomice, imigraci a roli Británie ve světě.

V ekonomice zástupci obou stran řešili například to, zda bude Británie po odchodu znevýhodněna novými cly a poplatky. Jeden z nejviditelnějších zastánců odchodu Johnson prohlásil, že Němci by museli být "šílení", kdyby uvalili cla na obchod s Británií. Zastánce setrvání několikrát obvinil z toho, že straší Brity ekonomickou katastrofou, která ale podle něho v případě brexitu nenastane. Khan se nato Johnsona zeptal, zda naslouchá lidem, kteří se nejvíce obávají právě potenciálních dopadů odchodu na britskou ekonomiku.

Jedním ze zásadních témat, která budou voliči u uren řešit, bude imigrace. Stoupenci brexitu v debatě opakovali svá dlouhodobá stanoviska, že jen mimo unii bude moci Londýn kontrolovat příliv imigrantů. Když jejich počet klesne, zůstane podle nich pro Brity více pracovních míst, budou snadněji dostupní lékaři a sociální služby. Nato kontrovala skotská konzervativní poslankyně Ruth Davidsonová, kterou řada komentátorů označila za nejpřesvědčivější z šestice diskutujících, že žádné z těchto tvrzení není podloženo fakty. Čísla předkládaná ekonomy podle ní tvrdí pravý opak.

V otázce imigrace došlo i na Turecko, jehož přístupové rozhovory s Bruselem použil několikrát Johnson jako argument pro vystoupení, neboť s Tureckem uvnitř EU podle něho hrozí masový příliv migrantů. Khan oponoval, že vzhledem k tempu, kterým rozhovory probíhají, se Turecko dostane do EU "nejdříve v roce 3000" a vyhrožovat uprchlíky v této souvislosti podle něho není férové.