Nastala doba temna: Co teď čeká Británii a Evropskou unii?

Británii se nejspíš nevyhnou politické otřesy. Strůjce referenda, premiér David Cameron, čelí tlaku na rezignaci, kterou by měl oznámit v brzkých ranních hodinách. Před jeho sídlem, Downing Steet 10, už čekají stovky reportérů.

Nová vláda, kterou by mohl sestavit největší zastánce brexitu mezi konzervativci, bývalý starosta Londýna Boris Johnson, se bude muset vypořádat s další vlnou skotského separatismu. Skotové byli pro setrvání v Unii a právě to, aby byli součástí Evropské unie, mnohé motivovalo, aby v posledním referendu odmítli nezávislost.

Britská vláda se bude muset vyrovnat s ekonomickými problémy. Referendum způsobuje šok na celém světě. Japonská burza ztrácí přes 8 procent. Britská libra se propadla už o desetinu. Aktuálně se dostala na kurz 1,3462 dolaru, tedy nejníže od září 1985. S obavami finančníci očekávají otevření londýnské burzy.

A v klidu nebude ani Evropská unie. Obyvatelé členských států, včetně mnoha Čechů by se mnohem obtížněji dostávali na britský pracovní trh. Odchod Britů by navíc mohl znamenat konec celé Evropské unie v případě, že by podobná referenda chtěli pořádat i jiné členské státy.

Problémy může čekat také Řecko, jehož ekonomika je na té britské velmi závislá. Navíc už dnes se v Řecku Unie "těší" vůbec nejnižší podpoře ze všech evropských států. Grexit, tedy odchod Řecka z Unie, tak není vůbec vyloučen.

Britové zřejmě v následujících dnech požádají o aktivaci článku 50 smlouvy o EU. Na odchod z Unie mají dva roky. Do té doby se budou ještě muset řídit evropskými dohodami a nařízeními, už o nich ale nebudou moci rozhodovat.

Článek 50 lisabonské smlouvy

"1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.

2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s článkem 218 odstavce 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

3. Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty.

4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s článkem 238 odstavce 3 písmeno b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49."

Témata:  Brexit,  EU,  Velká Británie