Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Clintonová má stále vyšší náskok na Trumpa. Voličům se nelíbí kontroverzní výroky

Hillary Clintonová
Hillary Clintonová
Foto: Facebook

Washington - Demokratka Hillary Clintonová podle nového průzkumu zvýšila svůj náskok nad republikánským rivalem Donaldem Trumpem. Sondáž také ukázala, že je stále hodně voličů nerozhodnutých.

Clintonovou by nyní volilo 46 procent oslovených, zatímco realitního magnáta by upřednostnilo 33 procent respondentů. Zbytek by pak nepodpořil žádného z kandidátů. Vyplývá to z průzkumu Reuters/Ipsos. Volby se uskuteční 8. listopadu.

Anketa rovněž ukázal, že takřka polovina respondentů chce volit Clintonovou proto, aby se do Bílého domu nedostal Trump. S postoji demokratky pak souhlasí 39 procent dotázaných a 13 procent uvedlo, že jim je sympatická.

V předchozím průzkumu na konci června někdejší první dáma USA vedla nad Trumpem o devět procentních bodů. Náskok si mezi rozhodnutými voliči i přes skandál s používáním osobního e-mailového účtu v úřadu ministryně udržuje po většinu roku, od května je její vedení na poměrně stálé úrovni. Naopak Trump postupně o přízeň přichází kvůli nejednotné podpoře předních republikánských činitelů i kvůli kontroverzním výrokům.

Témata:  Hillary Clintonová Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 19:17

Tvrdá slova Jennifer Aniston: Smrt Matthewa Perryho je pro něj lepší, aspoň už netrpí

Herečka Jennifer Aniston se v rozhovoru pro magazín Vanity Fair otevřeně rozpovídala o svém zesnulém kolegovi ze seriálu Přátelé Matthewu Perrym a o jeho boji se závislostí. Přiznala, že jeho smrt byla pro všechny velmi náročná, ale zároveň cítí, že je to pro něj lepší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.