Byly doby, kdy se UFO objevovalo na stránkách tisku pod palcovými titulky, pak zase jako kdyby tiše a nenápadně vyklidilo pole. Ať věříte či nevěříte, jde o natolik zvláštní téma, že je dobré si o něm říci něco víc.
Pokud se po dané tématice porozhlédneme poněkud důkladněji, najdeme různé údaje o tom, kdy vlastně byl zpozorován první "blíže neidentifikovatelný létající předmět (Unidentified Flying Object = UFO). Pro někoho to budou informace povšechné a neadekvátní, ale bude třeba sáhnout po "knize knih". Ano, po bibli. Důkaz nám předkládá mimo jiné osoba nanejvýš povolaná. V roce 1968 - mimochodem zhruba ve stejné době, kdy se na pultech knihkupectví objevuje bestseller Ericha von Dänikena Vzpomínky na budoucnost (Erinnerung an die Zukunft) - vychází studie The Bible and Flying Saucers (Bible a létající talíře) napsaná Barrym H. Downingem. Zajímavé je, že tento Američan byl pastorem Northminsterského presbytariánského kostela v Endwellu (stát New York), ale také studovaný muž: na Hartwickově univerzitě dosáhl bakalářského titulu v oboru svobodných umění se zaměřením na fyziku, v Edinburghu si stejně dobře poradil v oblasti teologie.
Není to ovšem jediný případ, stačí vzpomenout práce Donalda Menzela, astronoma z Hardvardu, který se rovněž zabýval spojením UFO a bible se zvláštním důrazem na zážitek Ezekiela. Když k tomu přičteme různé reprodukce starověkých i středověkých kreseb, na kterých se sem tam nějaký ten objekt mihne, máme už docela slušný základ.
Proč máme létající talíře?
Jedním z prvních záznamu je anonymní svědectví z novin Northhampton. V letitém listu se dočteme, že se na nebi nad městem Hull v hrabství Východní Yorkshire objevilo něco jako modrý měsíc, který se posléze rozdělil na sedm menších ohnivých koulí, které vzápětí rychle zmizely, ale zanechaly po sobě dost světla. Tento půlnoční jev se odehrál 19. června 1801.
Létající talíře jsou titulem lidovým, někdy i značně zlehčujícím, což v minulosti využil i pro svou brilantní povídku Miloslav Švandrlík při popisování příhod nezbedných žáků Kopyta a Mňouka. Kdo s ním tedy přišel? Jistý protipožární technik Kenneth Arnold. Při své cestě z Chehalis v soukromém letadle Piper J-3 Cub uviděl podivný úkaz. Nedaleko hory Mount Reinier uviděl sestavu devíti zvláštních svítících objektů. Nejdřív se obával, že se přimotal do cesty vojenským letounům. Podle jeho pozdějšího popisu ony objekty "... letěly jako talíře, když je hodíte na vodu. Snažili se mi namluvit, že jsem viděl jen odraz, ale já to viděl přes sklo kabiny i poté, co jsem si otevřel okénko. Měly tvar půlměsíce, vpředu oválného, vzadu vypouklého, takže vypadaly jako velký plochý disk."
Asi nás moc nepřekvapí, že Arnoldovi nikdo moc nevěřil. Ten se možná i proto pokusil záhadu rozluštit, zpovídal lidi, nahrával svědectví a dokonce natočil nějaké filmové záběry. Tahle pětiletá zábava ho stála 12 tisíc dolarů. Došlo to nakonec tak daleko, že se s pravověrnými "ufology" rozhádal a odmítal s nimi sdílet své materiály.
Mohlo UFO zabíjet?
Vědci většinou vysvětlují očitá svědectví těch, kteří UFO viděli, jako meteorologické poruchy, hru světel a stínů, zvláštně tvarované mraky, může jít také o náhodně zachycené zkoušky nových letadel. Když se to sečte a podtrhne, zhruba 95 - 97 % informací o shlédnutých "létajících talířích" je považováno za nevěrohodné. Jenže jsou tu také případy, které nelze jen tak přejít. I když vysvětlení se ochotně nabízejí.
Jak ale vysvětlí událost, která se stala 23. listopadu 1953? Obsluha radiolokátoru zjistila na obrazovce blíže neurčený předmět. Nešlo o žádné známé letadlo nebo zbraňový systém. Nedaleko se pohyboval vojenský letoun Northrop F-89C Scorpion s dvoučlennou posádkou - pilotem Felixem Monciou a radistou Robertem Wilsonem. Podle záznamu na základně Kingross AFB, kde byl objekt zachycen, sledoval zmíněný letoun neznámý předmět asi 260 km, pak na radaru oba body splynuly a obrazovka se vyjasnila. Posádka neodpovídala na výzvy, do oblasti byly vyslány pátrací týmy, ale ani po pečlivém prohledání místa pravděpodobné nehody a okolí nebyla nalezena jediná troska nebo stopa po letounu.
Pokud se vrátíme v historii až na počátek 20. století, dlouho se mělo za to, že známá Tunguzská katastrofa, která se odehrála v centrální Sibiři 30. června 1908, mohla být způsobena pádem mimozemské lodi, ovšem jako další možnosti byl zvažován pád meteoritu nebo řízený jaderný výbuch. Jenže v místě dopadu, kde se objevil obrovský kráter, nebyly nalezeny žádné stopy, má se za to, že UFO (pokud to bylo UFO) explodovalo zhruba 7 km nad zemí.
Stále živý Roswell
Toto město v Novém Mexiku se stalo středobodem boje o UFO 2. července 1947. Jeden z farmářů našel po předchozím pozorování diskového tělesa na obloze trosky na svém pozemku. Policie s armádou místo zabezpečila, zbytky "něčeho" odvezla neznámo kam a snažila se případ tiše zamést pod koberec. Lidská tvořivost právě kvůli nedostatku informací pracovala naplno, šířily se informace o zkoumání stroje a mrtvé mimozemské posádky na základně ve Wright Field (Dayton). Po šesti dnech armáda zveřejnila oficiální prohlášení, že šlo o létající talíř, ovšem hned následujícícho dne ho dementovala a tvrdila, že u Roswellu spadl meteorologický balón. To už ale veřejnost cítila nějakou kamufláž, po léta se pak objevovaly nejen "zaručené zprávy", ale i dokumenty, včetně slavné "pitvy mimozemšťana". Toto téma se dostalo i do několika filmů a počítačových her. Zastánce konspiračních teorií příliš nepřesvědčila ani zpráva z roku 1994, kdy byl incident oficiálně označen jako havárie špionážního balónu spadajícího pod projekt Mogul.
Přestože se množily další případy, kdy svědkové viděli UFO na vlastní oči, v oné první vlně trvající nějakých dvacet let od roku 1947 bylo jen minimum opravdu hmatatelných důkazů. Technické možnosti nebyly na výši, většina fotografií byla označena za padělky různých stupňů kvality. Odborníci hodnotili tyhle pokusy jako snahu se zviditelnit, získat svou chvíli slávy, v mnoha případech i prostý pokus někoho podpořit (lidově řečeno: Když to viděla Máňa odvedle, tak já taky) a v neposlední řadě na celé věci trhnout nějaký kapitál.
Jak do toho zapadá Kennedy?
Nikdo nechce tvrdit, že se v Dallasu onoho 22. listopadu 1963 sneslo z nebe UFO a nejmladšího amerického prezidenta poslalo na onen svět, i když si třeba tvůrci seriálu Červený trpaslík z této situace mírně utahovali. Příčina byla jinde - prezident Kennedy si 12. listopadu 1963 dopisem od CIA vyžádal materiály týkající se informací o sledování "mimozemských civilizací". Důvodem byla snaha se podělit o tyto informace se Sovětským svazem, aby nedocházelo k nedorozumění a falešným obviněním ze špionáže.
Jenže šéf americké tajné služby CIA John McCone v interním oběžníku zmínil o skutečnosti, že se prezident "... zajímá o naše aktivity, což nelze v žádném případě dopustit." Když tohle prohlášení spojíme s faktem, že by prezident o deset dní později odstraněn (a zapomeňme přitom na stále méně udržitelnou teorii jediného střelce Lee Harweye Oswalda), nemusí to být až taková utopie. Onen dokument byl navíc určen k likvidaci a zachránil ho blíže neurčený úředník CIA, který ho dle nařízení nespálil, nýbrž předal jednomu z nejznámějších amerických "ufologů" Timothy Cooperovi. Ten o celé záležitosti informoval v roce 2011.
My jsme je viděli!
Existují i lidé, kteří se chlubili tím, že nejenže UFO viděli, ale přišli i do kontaktu s jeho posádkou. Jako jistý George Adamski, který byl 20. listopadu 1952 svědkem přistání mimozemského "talíře" v kalifornské poušti u Desert Cetteru. Bezpečně určil posádku jako obyvatele Venuše a neopomněl o svém setkání napsat publikaci Flying Saucers Have Landed (Létající talíře přistály). Adamski se s Venušany údajně několikrát setkal a dokonce uvedl přesný termín jejich první návštěvy na Zemi, problém byl jen v tom, že neměl vůbec žádné důkazy a vůbec se nepozastavil nad tím, že údajné osídlení Země právě "lidmi" z Venuše nesedí podle spolehlivých výzkumů o nějakých 15 milionů let.
Těžší kalibr zvolil Truman Bethurum, který byl ještě pilnější než Adamski, podle jeho líčení ho načapala v kabině jeho náklaďáku mimozemská delegace z planety Clarion. Vysvětlili Trumanovi, že mají obavy ze zkoušek jaderných zbraní, což mu údajně sdělila velitelka Aura Rhanes. Řidič se od ní dozvěděl nejen účel návštěvy, ale i to, že má dvě vnoučata. Clarion popsal jako zemi bez vězení, advokátů, bankovní ochranky a dětské zločinnosti. Možná se právě tady inspiroval Gene Brewer při své novele K-PAX, která se hrála v kinech a divadlech pod názvem Svět podle Prota. Bethurum své zážitky zprostředkoval časopisu Daily Breeze. Podobných případů bychom našli mnohem víc.
Jsou nebo nejsou? Mějte oči otevřené!
Spočítat, kolik lidí vidělo či vyfotografovalo nebo nafilmovalo nějaké to UFO je téměř nemožné. Navíc s rozvojem digitálních technik je stále snažší vytvořit "zaručeně pravý" snímek nebo film, což značně ztěžuje skutečným ufologům jejich život. Musí se prodírat posměchem a nepochopením, v mnoha případech i výtkám, že zbytečně vyhazují peníze. Dlouho chyběl solidní vědecký základ, ale jak se zdá, i v tomto směru se blýská na časy.
Americký prezident Barrack Obama se 25. května letošního roku rozhodl, že na závěr své mise v Bílém domě odtajní důkazy o existenci mimozemských civilizací. Své rozhodnutí doprovodil emotivním prohlášením, že E.T. je skutečný. Stephen Basset, další odborník na tuto problematiku, působící v Bílem domě, vyslovil přesvědčení, že Obama se na 85 % oficiálně vyjádří ještě předtím, než opustí svůj úřad. Jenže i tohle poněkud hapruje, protože dle Bassetových prognóz měl totéž udělat vzápětí britský premiér David Cameron, ale ten už to evidentně nestihne.
Naděje tak spočívá v Hillary Clintonové, která hodlá v nastoupeném kursu pokračovat. Je odhodlána je zveřejnit tak, jak to jen půjde. Kdo ví, možná se dočkáme scény jako vystřižené z filmu Muži v černém (Men In Black) a jenom budeme kulit oči, kdo vlastně přiletěl na naši Zemi odjinud.
Témata: John Fidgerald Kennedy , UFO, Hillary Clintonová
Související
19. června 2020 10:14
30. dubna 2018 22:02
27. dubna 2018 10:53
17. března 2018 10:27