Pozor na poskytování ubytování uprchlíkům. Může to dopadnout špatně, varuje obec

Úřady v obci Reckingen podle švýcarské verze serveru The Local vyzvaly majitele nemovitostí, aby je nepronajímali uprchlíkům a žadatelům o azyl. Mají prý strach, že by se tam cizinci mohli trvale usadit a stát se finanční zátěží.

Rada obce ležící v oblasti Aargau se obává, že uprchlíkům bude uděleno povolení k pobytu. To by znamenalo, že budou trvale žít v obci a že budou závislí na sociálních dávkách placených obcí. Úřady proto rozeslaly dopis, ve kterém píší, že „humanitární myšlenka pronájmu bytů uprchlíkům je chvályhodná". 

Jenže jedním dechem dodávají, že to může být nebezpečné. „Tito lidé jsou závislí na finanční pomoci. Jakmile by za ně byla obec odpovědná, mohlo by to znamenat finanční krach pro Reckingen," varuje rada.

„Z tohoto důvodu žádáme vlastníky, aby odstoupili od uzavírání nájemních smluv s žadateli o azyl, kteří žádají povolení typu B," píše se ve výzvě. Ti, kteří povolení typu B získají, mají právo vybrat si k životu jakékoliv místo v daném kantonu, do jiného kantonu se ale bez povolení přestěhovat nesmí.

Oznámení úřady vydaly poté, co se dozvěděly, že sedmi žadatelům o azyl už bylo toto povolení uděleno a že se tito lidé rozhodli v dohledné budoucnosti zůstat v Reckingenu. Ve Švýcarsku jsou žadatelé o azyl finančně podporováni kantonem, do kterého byly po příjezdu přiděleny.

Podle stanovených pravidel mají ti, kteří získají povolení k pobytu typu B, tedy dočasného povolení na jeden rok, které může být prodlouženo, nárok na sociální dávky, které jim bude v případě potřeby vyplácet daná obec.

Podle tamního listu Aargauer Zeitung, který ve středu zprávu přinesl, hostila obec s asi tisícovkou obyvatel od roku 2009 ve speciálně vyhrazeném ubytování celkem 143 žadatelů o azyl.

Ze sedmi migrantů, kteří nedávno získali povolení k pobytu, se jich pět rozhodlo v obci, kde si našli soukromý podnájem, zůstat, Všichni pochází z Eritrei.

Rada úřadů týkající se nepronajímání ubytování uprchlíkům silně pobouřila tamní sdružení zabývající se pomocí žadatelům o azyl. Patrizia Bertschiová, šéfka místní organizace uvedla, že by obec naopak měla pomoci uprchlíkům, aby se integrovali do komunity, než aby se obávala nejhoršího.

„Faktem je, že tito většinou mladí muži byli uznáni Švýcarskem jako uprchlíci, takže tady zůstanou se vší pravděpodobností po zbytek jejich života," řekla. „Takže musíme najít správnou cestu k jejich finanční nezávislosti," dodala.

Roman Knöpfel, radní obce zodpovědný za azylovou problematiku, ale uvedl, že není pravda, že by Rekingen uprchlíkům nechtěl pomáhat. Varoval však, že v oblasti je nedostatek pracovních příležitostí, takže by místo pro uprchlíky nemělo být „atraktivní nebo lukrativní", a že by tam neměli zůstávat dlouhodobě.

Žadatelé o azyl ve Švýcarsku jsou přidělováni kantonům podle velikosti populace. Kanton Aargau dostane 7,7 procent všech žadatelů o azyl v zemi, jde o čtvrtý největší počet po Curychu (17 procent), Bernu (13,5 procenta) a Vaud (8,4 procenta).

Témata:  uprchlíci,  Švýcarsko