Nejvýznamnější a nejpopulárnější spis nacistické ideologie se po desítkách let zákazu distribuce dočkal opětovného uvedení na trh ve většině Evropských zemí, včetně České republiky. Pražské knižní vydavatelství Naše vojsko tak v dubnu úspěšně otevřelo brány do registru myšlenkových pochodů největšího nacistického vůdce historie Adolfa Hitlera v kompletně renovovaném a lokalizovaném díle, nesoucí svůj originální titul Mein Kampf. A jaký je současný pohled na publikaci, jež za dob své největší popularity zfanatizovala celé Německo?
Historicky se vydání prvního Hitlerova svazku datuje do roku 1925. Tenkrát se pod názvem Viereinhalb Jahre des Kampfes gegen Lüge, Dummheit und Feigheit (Čtyři a půl roku boje proti lžím, hlouposti a zbabělosti) v řadách německého obyvatelstva netěšil přílišné oblibě.
O rok později se ve druhém vydání kniha mohla honosit svým stávajícím názvem Mein Kampf (Můj boj), avšak až do Hitlerova nástupu k moci se publikace rozhodně nemohla chlubit žádnou pozitivní kritikou či závratným počtem prodaných kusů. Přeložený do 17 jazyků dosáhl Mein Kampf až v průběhu nacistické diktatury astronomických prodejních úspěchů, čítajících přibližně 12 000 000 prodaných výtisků, nejen na území Třetí říše.
Kniha, dlouhá léta darovávána německým novomanželům, vzbuzovala od druhé poloviny 30. let nebývalý ohlas zejména u všech příznivců antisemitistických názorů a stoupenců Hitlerova nového režimu. Svůj status oblíbenosti si udržela až do konce války, kdy svrhnutím nacionálně socialistického režimu upadla v rámci cenzury upadla v mnoha zemích Evropy na seznam zakázaných výtisků. Zároveň se díky nemalým trestním postihům za její šíření stala jednou z nejvíce undergroundově šířenou knihou až do dnešní doby.
Dříve propaganda, nyní naučná publikace
Novodobá vydání však již neslouží k propagování ideologií potlačujících lidská práva, nýbrž pouze ke sběratelským či vzdělávacím účelům. Čtenáře o tom spolehlivě přesvědčí předmluva ředitele nakladatelství Emericha Drtiny, která v sobě odráží jak stručný soupis historických faktů původního autora, tak i kritiku díla samotného.
A právě ta je zde skutečně na místě, neboť publikace velice svérázným způsobem mísí autobiografické prvky s propagandistickými názory a plány na zrealizování rasových a politických ideálů. Knihu tedy v mnoha případech jako literární dílo zkrátka hodnotit nelze a po pár přečtených řádcích původního Hitlerova deníku, sepsaného během jeho pobytu ve věznici v Landsbergu, ho nejeden čtenář odloží s pocitem, že zkrátka pro něj nemá absolutně žádný přínos.
Obsahově chudé, jazykově omezené, leč velice manipulativní Main Kampf však bez pochyb potvrzuje kvalitu celosvětově známých procítěných řečnických dovedností jeho autora. Ať už na téma Hitlerova dětství či germánské historie, každá pasáž je psána s velice emotivním pojetím, které je však spolu často inkonzistentní. Střídání lítosti, smutku a agrese v jedné jediné větě tak pro Mein Kampf jednoznačně není ničím nepravidelným a v rámci možností tak autobiografie skutečně odráží Hitlerovu osobnost.
Kniha, která zasáhla svět?
Hodnotit propagandistický materiál jako kteroukoliv jinou publikaci se řádek po řádku stává čím dál větší absurditou. Že svůj primární účel Mein Kampf v historii splnil, není dnes ničím naprosto neznámým, ovšem z moderního hlediska jeho obsahová hodnota vyprchala a zůstala v propasti dějin.
Pro současné masy se tedy s největší pravděpodobností bude jednat o naprostou banalitu. Ovšem stejně jako např. písemný soupis Leninových projevů je Mein Kampf pro vybrané jedince vcelku zajímavou ukázkou smýšlení, které navždy změnilo podobu moderního světa.
Témata: Adolf Hitler, nacisté
Související
5. května 2022 19:14
3. května 2022 3:41
15. dubna 2022 6:46
29. srpna 2020 9:04
24. července 2020 0:17
19. června 2020 14:08
