Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéfka MMF jde před soud kvůli sporné arbitráži. Hrozí ji i vězení

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)
Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)
Foto: European Union

Paříž - Odvolací soud ve Francii rozhodl, že šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová bude souzena kvůli sporné arbitráži z roku 2008.

Sporná arbitráži z roku 2008 přiřkla 400 milionů eur (10,8 miliardy Kč) podnikateli Bernardu Tapiemu, Lagardeová byla tehdy ministryní financí ve vládě premiéra Françoise Fillona.

V případu údajného organizovaného finančního podvodu s politickým pozadím, jehož kořeny sahají do roku 1993, je kromě Tapieho a Lagardeové vyšetřováno dalších pět osob. Tapie se v době kontroverzní arbitráže přátelil s tehdejším pravicovým prezidentem Nicolasem Sarkozym. Lagardeová jako ministryně financí rozhodla, že Tapieho vleklý spor s bankou se bude řešit v rozhodčím řízení, což se považovalo za velice neobvyklé.

Bývalá ministryně trvá na své nevině. Chtěla prý jen ukončit dlouhý a nákladný proces mezi Tapiem a bankou Crédit Lyonnais. V případě prokázání nedbalosti by mohla být Lagardeová odsouzena až k roku vězení. Za prokázání přímého podílu na podvodu by jí hrozilo až desetileté vězení.

Témata:  Christine Lagardeová arbitráž Francie

Související

Aktuálně se děje

22. února 2025 21:09

Trump byl agentem KGB a měl krycí jméno Krasnov, tvrdí bývalý sovětský rozvědčík

Bývalý předseda Národního bezpečnostního výboru Kazachstánu Alnur Mussajev tvrdí, že Sovětská KGB naverbovala současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v roce 1987 a přidělila mu krycí jméno „Krasnov“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

AfD (Alternativa pro Německo)

Volby v Německu: Scholzův pád se očekává, překvapením může být AfD

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.