Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Blízký východ nad propastí: Je konflikt nevyhnutelný?

Izrael, Jeruzalém
Izrael, Jeruzalém
Foto: Pixabay

Rozsáhlejší konflikt na Blízkém východě se po událostech posledních dní zdá prakticky nevyhnutelný. Existují ale varianty, jak se tomu mohou všechny strany vyhnout a zároveň jednou pro vždy vyřešit palestinskou otázku. 

Izraelci během dvou dní zabili vysokého představitele Hizballáhu Fauda Šukra a patrně také politického vůdce Hamásu Ismaila Haníju. Stalo se tak poté, co izraelští vrcholní představitelé slíbili pomstu za 12 dětí a mladistvých zabitých v sobotu při raketovém útoku libanonského militantního hnutí Hizballáh v Golanských výšinách, které Izrael okupuje.

Podle serveru Conversation ještě existuje cesta pryč od velkého regionálního konfliktu. Výměny ostřelování s Hizballáhem, válka v Pásmu Gazy a dubnový útok z Íránu ukázaly, že Izrael už není dominantní mocností v regionu. Zřejmě by dokázal „srovnat se zemí“ Libanon stejným způsobem, jakým to udělal s Gazou, ale pro táhlou válku s Hizballáhem bude potřebovat přímou účast Spojených států.

Zatímco Washington nadále slibuje neochvějné spojenectví s Izraelem, v pozadí se snaží o diplomatické řešení. Apeluje na všechny zúčastněné strany, že se jim válka nevyplatí – a především Američanům samotným ne. Pokud se Spojené státy otevřeně zapojí do války na Blízkém východě, znamená to, že se na stranu Íránu postaví všichni jeho papíroví spojenci, tedy Severní Korea, Rusko a Čína.

Jednou z variant řešení je velká dohoda, kdy se všechny strany dohodnout na řešení nárazníkových zón na obou stranách izraelsko-libanonské hranice. Jenže ještě předtím se na příměří v Pásmu Gazy musí Izraelci dohodnout s Hamásem; bez toho příměří a výměny vězňů Hizballáh bude pokračovat v podpoře Hamásu a s Izraelem se ohledně Libanonu nedohodne na ničem.

Vojenské angažmá USA a případná válka s Íránem visí jako strašák nad celým Blízkým východem. Proto se mohou íránské proxy rozhodnout neprohlubovat válku proti Izraeli a zamířit k jednacímu stolu – to od pocitu nutnosti intervence odkloní nejen Washington, ale velice pravděpodobně také Teherán.

Jenže u jednání čeká všechny strany nepříjemná skutečnost: současná izraelská pravicová vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem projevila jako jestřábí. Bude to Izrael, kdo přednese nejvíce požadavků na ukončení konfliktu. A také to bude Izrael, kdo od jednacího stolu ochotně odejde jako první, pokud s těmito požadavky nikdo nebude souhlasit.

Jak upozornil server Conversation, „historie Blízkého východu opakovaně ukázala, že ozbrojené konflikty a vnější intervence nikdy nevedly k míru a stabilitě“ a „místo toho pouze prohloubily problémy regionu“.

To prokázaly četné americké a sovětské, respektive ruské intervence. Po různých invazích a válkách blízkovýchodní země zůstaly bez jasného východiska, kudy směřovat, což zákonitě vedlo k občanským válkám a eventuálně posílení teroristických organizací, jako je například Islámský stát.

Témata:  Izrael HAMÁS

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.