"Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý počátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat," citovala Borrella agentura AFP.
Francouzské ministerstvo zahraničí podle Reuters uvedlo, že "věří, že existuje dostatek důkazů potvrzujících spojitost mezi Putinem, Lvovovou-Bělovovou a deportací ukrajinských dětí" a že "spravedlnosti by neměl uniknout nikdo".
Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová na twitteru napsala, že je "pyšná, že vyšetřování situace na Ukrajině bylo zahájeno z podnětu Litvy 28. února 2022". Litevský prezident Gitanas Nausėda dodal: "Nyní je čas prošetřit i další zločiny – mučení, znásilňování a masové zabíjení – spáchané na ukrajinském lidu!".
V podobném duchu se prostřednictvím twitteru vyjádřil šéf slovinské vlády Robert Golob: "Toto stíhání je důležitým krokem směrem k potrestání válečných zločinů a dosažení spravedlnosti. Slovinsko je jednou ze 43 zemí, které stíhání iniciovaly."
Mluvčí polské vlády Piotr Müller podle Reuters řekl, že jde "o důležité rozhodnutí soudu, které poukazuje na válečné zločiny". "Putin je v čele své (válečné) mašinérie a měl by být souzen jako válečný zločinec po boku těch, kteří přímo i nepřímo vykonávají barbarské válečné činy," uvedl Müller.
