reklama

Odklad schválili velvyslanci 27 zemí EU na dnešní schůzce v Bruselu. Proti dosud vystupovala Francie, která po Británii požadovala pádný důvod prodloužení jejího členství v evropském bloku. Po víkendovém telefonátu prezidenta Emmanuela Macrona s britským premiérem Borisem Johnsonem však Paříž změnila názor.

Britský premiér Boris Johnson se podle svého mluvčího nejprve musí seznámit s podrobnostmi odkladu, který nebyl jeho přáním. Posunutí britského odchodu si zákonem vymohl britský parlament, neboť Johnson chtěl opustit evropský blok tento čtvrtek ať už s dohodou, nebo bez ní.

Proti odkladu dosud vystupovala Francie, která od Británie požadovala závazné sdělení pádného důvodu prodloužení britského členství v unii. Po víkendovém telefonátu prezidenta Emmanuela Macrona s britským premiérem Borisem Johnsonem však Paříž přestala záměr ostatních zemí blokovat.

Podle informací ČTK přijatý text jako motivy odkladu zmiňuje poskytnutí času potřebného pro britskou ratifikaci brexitové dohody stejně jako pro případné vypsání předčasných voleb v Británii.

O Johnsonově návrhu, aby se takové volby konaly 12. prosince, má dnes hlasovat britská Dolní sněmovna. Opoziční labouristé, jejichž hlasy Johnson pro dosažení potřebné dvoutřetinové většiny potřebuje, přitom svůj souhlas podmiňovali právě poskytnutím brexitového odkladu ze strany EU. Podle britských médií však není jisté, zda nejednotná strana Jeremyho Corbyna nebude požadovat ještě záruku, že Johnson nevyvede zemi z EU před termínem voleb.

Opoziční liberální demokraté a skotští nacionalisté chtějí předložit vlastní návrh na vypsání předčasných voleb, i oni však požadovali od EU záruku vyloučení neřízeného odchodu Británie. Podle jednoho z diplomatů byla právě jejich podpora pro předčasné volby zásadním motivem změny francouzského postoje.

Unijní země dnes prodloužení termínu brexitu podmínily tím, že Británie bude "v době trvání odkladu jednat konstruktivně a zodpovědně" a bude plnit všechny závazky členského státu. Přijatý text výslovně zmiňuje povinnost jmenovat nového evropského komisaře, s čímž dosud Londýn nepočítal. Evropská komise by se měla přitom ujmout funkcí začátkem prosince.

Schválený text rovněž uvádí, že "odklad vylučuje jakékoli nové otevírání dohody o (britském) odchodu", a zároveň upozorňuje, že Británie si své rozhodnutí opustit EU může kdykoli během odkladu rozmyslet.

Vyjednavači obou stran dospěli k brexitové dohodě předminulý týden po vleklých jednáních, jejichž předmětem byly především spory o budoucí podobě irské hranice a celních vztahů. Britský parlament však dohodu zatím neratifikoval, protože nejprve chce přijmout příslušný prováděcí zákon. K jeho posouzení ovšem poslanci požadují více času, než jim původně vláda navrhovala. Pokud se brexitovou dohodu podaří v britském a následně v Evropském parlamentu (EP) schválit před vypršením odkladu, tedy před 31. lednem, odejde Británie z EU první den následujícího měsíce. Jako nové termíny brexitu tedy vedle konce ledna přichází v úvahu 1. prosinec či Nový rok.

Předseda EP David Sassoli ocenil dnešní rozhodnutí členských států, které podle něj dává Londýnu dost času jasně ukázat, co vlastně chce. "EP bude mezitím dále analyzovat výstupní dohodu," uvedl Sassoli.

Brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt označil těsné odvrácení hrozícího neřízeného odchodu Británie za úlevu a dodal, že brexitová nejistota trvá příliš dlouho. Tříměsíční odklad podle něho "musí ukázat další cestu".

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama