Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britští poslanci schválili dohodu s EU, v Bruselu byla podepsána už dopoledne

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.

Už dopoledne dohodu v Bruselu podepsali předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Dokument následně vyrazil letecky do Londýna, kde svůj podpis připojí i premiér Boris Johnson.

? LIVE NOW: EU-UK Agreements signature in Brussels https://t.co/E4q0uwsL27

— Charles Michel (@eucopresident) December 30, 2020

Británie opustila EU letos na konci ledna. Do čtvrteční půlnoci je ale ještě v přechodném období, kdy musí dodržovat pravidla EU, na jejichž podobu ale již nemá vliv. Na Štědrý den se Londýn s Bruselem dohodly na podobě budoucích vztahů po 1. lednu 2021.

Dohodu, která má 1240 stran hlavního textu a dalších 800 stran příloh, Evropský parlament zatím neschválil, hlasovat o ní bude až po Novém roce. Ujednání tak budou od 1. ledna platit jen provizorně. Tuto možnost už v pondělí schválili zástupci sedmadvaceti členských zemí EU.

O dohodě, která mimo jiné umožní obchodovat mezi Británií a EU bez plošných cel, začali debatovat poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes dopoledne a brzy ji i schválili. Očekává se, že okolo 23:00 hodin místního času (půlnoci SEČ) ji schválí také Sněmovna lordů, která k ní však podle deníku The Guardian pravděpodobně připojí dodatek, jehož text poukazuje na určité nedostatky ujednání. Přijetí dodatku však zákon nijak nepozdrží ani nebude mít vliv na jeho podobu. Dohoda se stane platným zákonem poté, co ji formálně potvrdí královna Alžběta II.

Premiér Johnson v projevu k poslancům dohodu označil za jednu "z největších dohod o volném obchodu na světě". Vyzdvihl také krátkou dobu, za jakou byla jeho vláda podle něj schopna podmínky budoucích vztahů s EU vyjednat. "Uzavřít dohodu s Uruguayí Evropské unii trvalo téměř osm let, s Kanadou pět let, s Japonskem šest," uvedl. Británii podle něj čeká "skvělý nový vztah" s evropskými sousedy "založený na volném obchodu a přátelské spolupráci".

Později Johnson v rozhovoru s BBC zdůraznil, že Británie bude nadále evropskou zemí. "Toto není konec Británie coby evropské země," řekl premiér. "Jsme v mnoha ohledech typickou evropskou civilizací, nebo jak to chcete formulovat, a nadále jí zůstaneme," dodal Johnson.

Opoziční předák Keir Starmer dohodu vyjednanou Johnsonem označil za slabou a nedokonalou. "Máme ale do konce přechodného období jen jeden den a je to jediná dohoda, kterou máme," řekl. Potvrdil také, že jeho labouristé dohodu svými hlasy podpoří.

Ke kritikům dohody se v parlamentu přidala také bývalá konzervativní premiérka Theresa Mayová. Za chybu označila mimo jiné ujednání v oblasti služeb, lítost vyjádřila i nad tím, že Británie nebude mít od pátku přístup do schengenského informačního systému. V reakci na Starmerova slova expremiérka podotkla, že měl na začátku roku 2019, kdy byla premiérkou, šanci hlasovat pro lepší dohodu, než je ta současná, hlasoval ale proti ní. Brexitovou dohodu premiérky Mayové poslanci odmítli třikrát.

Témata:  Brexit EU Ursula von der Leyenová Boris Johnson Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.