Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jde do tuhého. Nařízena okamžitá evakuace Američanů z Iráku, Izrael v pohotovosti

Irák
Irák
Foto: Pixabay

USA dnes prostřednictvím svého velvyslanectví v Bagdádu vyzvaly k okamžité evakuaci amerických občanů z Iráku. Pokyn přišel jen několik hodin po americkém raketovém útoku, při němž v Bagdádu zahynul mimo jiné významný íránský generál.

"Vzhledem ke zvýšenému napětí, jež panuje v Iráku a celém regionu, vyzývá americké velvyslanectví americké občany řídit se cestovními pokyny pro rok 2020 a okamžitě odjet z Iráku. Američtí občané by měli odcestovat letecky, jakmile to bude možné. Pokud se to nepodaří, pak pozemní cestou do jiných států," stojí v doporučení.

Americké ministerstvo zahraničí také oznámilo, že kvůli úternímu útoku na velvyslanectví v irácké metropoli úřad přerušil konzulární služby. "Američtí občané by se k velvyslanectví neměli přibližovat," stojí v prohlášení ministerstva.

Americká armáda v noci na dnešek zabila v Bagdádu íránského generála Kásema Solejmáního a několik dalších osob včetně vlivného velitele iráckých milicí.

Útok vyvolal ostrou reakci v Teheránu i v Bagdádu, neschvalují ho i jiné země a Írán stejně jako jeho spojenecké milice hrozí odvetou.

Před americkým velvyslanectvím v Bagdádu se konala tento týden demonstrace, jejíž účastníci zaútočili na vnější zeď areálu a vypálili recepci. Rozešli se až druhého dne, ve středu.

Izrael uvedl do pohotovosti armádu

Premiér Benjamin Netanjahu kvůli událostem zkrátil svou zahraniční cestu do Řecka a předčasně se dnes vrací. V prohlášení uvedl, že USA mají právo na sebeobranu, k níž podle něj likvidace generála patří. "Kásem Solejmání je odpovědný za smrt amerických občanů a mnoha dalších nevinných lidí. Plánoval další takové útoky. Tak jako má na sebeobranu právo Izrael, USA mají naprosto stejná práva," uvádí se v prohlášení. Premiér v něm dodal, že si americký prezident "Donald Trump zaslouží uznání za rychlou, důraznou a rozhodnou akci". "Izrael podporuje USA a jejich spravedlivý boj za mír, bezpečnost a sebeobranu," stojí v dokumentu.

Zástupce amerického ministerstva obrany, jehož citovala agentura AFP, řekl k noční akci, že to byl "přesný útok" provedený s pomocí bezpilotního letounu. "Dron zasáhl dva automobily na bagdádském letišti," sdělil tento zdroj. Stanice CNN zveřejnila snímky automobilů, jež útok zcela zničil. Solejmání byl podle původních zdrojů identifikován pouze podle prstenu, který nosil.

Izraelský ministr obrany Naftali Bennett svolal schůzku armádních velitelů k posouzení bezpečnostní situace.

Podle agentury Reuters se Izraelci obávají odvetného íránského útoku ze severu, tedy ze Sýrie, kde má Írán své jednotky, nebo i ze strany Libanonu, kde působí hnutí Hizballáh, jehož bojovou složku Írán vyzbrojuje. Izrael uzavřel pro turisty horu Hermon na Golanech, která byla v minulosti zasažena raketami vypálenými ze Sýrie.

Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh dnes řekl, že Hizballáh bude pokračovat v tom, co začal Solejmání, a postará se o to, aby jeho cíle byly naplněny. Podle něj je odpovědností všech bojovníků Hizballáhu potrestat ty, kdo Solejmáního zabili.

Palestinské hnutí Hamás, které vládne Pásmu Gazy, Solejmáního označilo za "jednoho z nejvýznamnějších velitelů íránské války" a odsoudilo americký útok jako zločin. "Tato vražda otevírá region všem možnostem kromě klidu a stability a odpovědné za to jsou USA," sdělil mluvčí Hamásu.

Syrská agentura SANA napsala, že syrská vláda "zbabělý americký útok" odsuzuje. Podle ní to vyhrotí situaci na Blízkém východě.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo americký raketový útok v Bagdádu za "avanturistický krok, který povede ke zvýšení napětí v celém regionu". Ministerstvo přitom podle agentury TASS vyjádřilo "upřímnou soustrast íránskému lidu" nad úmrtím Solejmáního, jenž "oddaně sloužil ochraně národních zájmů Íránu".

Francie chce stabilitu na Blízkém východě

Francouzskou prioritou na Blízkém východě je stabilita. V reakci na americký útok na Solejmáního to dnes řekla francouzská státní tajemnice pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová. "To, co se děje, je to, čeho jsme se obávali: napětí mezi Spojenými státy a Íránem roste," řekla de Montchalinová rádiu RTL. Prioritou je podle ní "stabilizovat region". "Probudili jsme se do nebezpečnějšího světa. Vojenská eskalace je vždy nebezpečná," dodala státní tajemnice.

Prezident Emmanuel Macron a ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian se podle de Montchalinové nyní budou snažit navázat kontakt s nejvyššími představiteli zemí na Blízkém východě a pokusí se napětí v regionu snížit. "Naší úlohou není postavit se na jednu či na druhou stranu, ale mluvit se všemi," doplnila.

Francouzské velvyslanectví v Teheránu dnes vyzvalo francouzské občany, aby se neúčastnili žádných veřejných shromáždění. "Po smrti generála Solejmáního byly vyhlášeny tři dny smutku. V této souvislosti doporučujeme francouzským občanům, aby se neúčastnili žádných shromáždění a chovali se obezřetně a zdrženlivě a nefotili na veřejných místech," stojí v prohlášení ambasády na twitteru.

Témata:  Irák USA Izraelská armáda Kásim Sulejmání Sýrie Francie Benjamin Netanjahu Izrael Írán

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.