Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cenzura médií v Maďarsku. Lidská práva a Thunbergová jsou tabu, vláda čelí kritice

Noviny, ilutrační foto
Noviny, ilutrační foto
Foto: Pixabay

Šéfové v maďarských státních médiích sdělili redaktorům, že potřebují povolení, aby směli psát o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové a politice Evropské unie. Zakázali také zmiňovat se o předních organizacích na ochranu lidských práv, napsal dnes zpravodajský server Politico s odvoláním na interní pokyny z maďarských redakcí, které má k dispozici.

Redaktoři ve státních médiích dostali seznam citlivých témat, u nichž se vyžaduje, aby návrhy příspěvků posílali ke schválení. V případě Thunbergové dokonce potřebují povolení předem, než vůbec začnou psát, informuje Politico.

Sami žurnalisté nevědí, kdo má konečné slovo při rozhodování o článcích na zmíněná témata, vylíčil jeden z redaktorů, který si v obavě z postihu nepřál být jmenován. Pokud je zpráva zamítnuta, ostřílenější redaktoři o ní hovoří jako o "padlé v bitvě".

Evropská unie s Maďarskem už řadu měsíců vede na návrh Evropského parlamentu řízení kvůli nerespektování společných hodnot podle sedmého článku unijní smlouvy. Evropský parlament k tomu vedly i obavy o svobodu médií, vedle mnoha dalších znepokojivých problémů. Vláda Viktora Orbána odmítá, že by nějak pochybila, a její zástupci to svým kolegům z dalších unijních zemí opakují při každém slyšení, které postup podle článku sedm předpokládá.

Maďarští novináři už dlouho upozorňují, že ve zpravodajství státních televizí chybějí některá citlivá témata.

Seznam citlivých témat vyžadujících zvláštní souhlas před zveřejněním se podle pokynu z loňského října týkal migrace, terorismu v Evropě, Bruselu, církevních otázek, jakož i parlamentních, prezidentských a místních voleb v EU. Jiný pokyn z loňského srpna nařizoval, že si redaktoři mají vyžádat souhlas vedoucího, než se pustí do psaní materiálů o Gretě Thunbergové. Ta se právě se plavila přes oceán do New Yorku. Ve výsledku podle serveru nakonec ve státní agentuře o plavbě nic nevyšlo.

Jiný pokyn z loňského listopadu výslovně zakazoval redaktorům státní televize zmiňovat se o zprávách organizací Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW). O den dříve maďarská pobočka AI pořádala demonstraci proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi během návštěvy Maďarska. A HRW zveřejnila video o nezákonném zacházení s migranty.

"Je to cenzura - čirá a prostá," prohlásila Julie Majerczaková z bruselské kanceláře nevládní organizace Reportéři bez hranic. "Je to nepřijatelné a velice znepokojivé. Veřejnoprávní média nejsou vládními mluvčími, měla by být neutrální a nezávislá," dodala.

#Hungary: journalists working for state media were told they need permission before they even start writing about sensitive topics such as #GretaThunberg . ⁦@POLITICOEurope⁩ ⁦@liliebayer⁩ https://t.co/qvI6tOeOIu

— Julie Majerczak (@JulieMajerczak) March 2, 2020

Loni americké středisko Freedom House zařadilo Maďarsko mezi "částečně svobodné" země, poprvé od pádu komunismu. Rádio Svobodná Evropa se chystá letos obnovit vysílání v maďarštině.

Témata:  lidská práva Maďarsko média Greta Thunbergová Reportéři bez hranic

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.