Cesta premiérů do Kyjeva rezonuje Německem. Televize upozorňují, že neměli mandát EU

Českého premiéra Petra Fialy a jeho protějšků z Polska a Slovinska Mateusze Morawieckého a Janeze Janši se naopak hlasitě zastal bývalý šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger, který zpochybňování významu návštěvy ukrajinského prezidenta označil za skandální.

"Naprosto skandální, jaké přihlouplé otázky jsou v německé televizi k odvážné cestě tří unijních premiérů pokládány. Zda vůbec směli? Zda to bylo schváleno? Samozřejmě, že mohli, zaslouží si za to potlesk," napsal na twitteru Ischinger.

Ischinger poukázal na to, že v případě cest do Moskvy francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz také o žádné povolení nežádali. "Směli Macron a Scholz do Moskvy? Prostě tak? Kdo by to většinově schválil nebo povolil? Chápete, co tím myslím?" uvedl na twitteru v reakci na diskutující, kterým se nelíbilo, že Ischinger označil otázky některých médií jako přihlouplé. Řada německých uživatelů twitteru rovněž považuje za zneužití Evropské unie to, že premiéři se ve svých tweetech a také při jednání v Kyjevě evropským blokem zaštiťovali.

"Oficiální pověření Evropské unie v kapse neměli," řekla moderátorka pořadu Brennpunkt stanice ARD, která se v rozhovoru s televizním zpravodajem v Bruselu zajímala o hodnocení cesty ze strany unijních představitelů. Zpravodaj reagoval slovy, že cesta je vnímána jako statečný a povzbuzující čin a že Česko, Polsko a Slovinsko daly jasně na vědomí, že se s ruskou invazí nehodlají smířit.

"A může tato cesta podpořit jednání s Ruskem, které se děje různými kanály? Nebo to může být signál, který bude kontraproduktivní?" zeptala se moderátorka. "Nevěřím, že by to mohlo být kontraproduktivní, protože Moskva jasně ukázala svou pozici, čeho chce na Ukrajině dosáhnout," odpověděl zpravodaj. Dodal, že ve skutečnosti to vidí naopak, protože trojice premiérů vyslala jasný signál toho, za jak důležitou Ukrajinu považují.

Ve třetí otázce se moderátorka věnovala tomu, jak se názory na cestu u unijních činitelů liší, neboť mise premiérů Česka, Polska a Slovinska nezapadá do současné evropské jednoty. "Nemyslím si, že by cesta samotná byla od někoho kritizována," odpověděl zpravodaj. Poukázal ale na to, že návštěvou Kyjeva mohli premiéři vyslat vzkaz i ostatním unijním státům, že jen přihlížet nestačí a že je možná nutné učinit odvážnější krok.

Také televize ZDF ve svých příspěvcích poukazovala na to, že unie premiéry osobní návštěvou Zelenského nepověřila. "Cesta, jak už bylo řečeno, se uskutečnila bez oficiálního mandátu EU. Polsko tlačí evropské partnery k tomu, aby byli s Ukrajinou solidárnější," uvedla televize. Na tento komentář navázalo v reportáži prohlášení Morawieckého a také polského vicepremiéra a de facto nejvlivnějšího polského politika Jaroslawa Kaczyńského, který do Kyjeva rovněž cestoval. Morawiecki řekl, že EU musí udělit Ukrajině nejen kandidátský status, ale také ji pozvat do svých řad. Kaczyński hovořil o vyslání mírové mise NATO, která bude schopná se i sama bránit. Takový zásah ale NATO a členské země vylučují, dnes ho odmítl i německý kancléř Olaf Scholz.

V dalším pořadu ZDF se moderátorka v rozhovoru s předsedou nejpočetnější europarlamentní skupiny evropských lidovců Manfredem Weberem ptala, zda premiéři měli mandát EU a za jakým cílem do Kyjeva jeli. "Signál, který tím trojice premiérů vyslala, zní, že stojíme za vámi," řekl Weber. Dodal, že význam cesty lze lépe pochopit, pokud se podívá na historii Polska, Česka a Slovinska a na jejich zkušenosti s Ruskem či Sovětským svazem.

Weber, který cestu v odpovědi opakovaně oceňoval, ale nereagoval na část dotazu o mandátu. Moderátorka se ho proto znovu zeptala, jaký oficiální mandát ministerští předsedové měli. "To nevím," uvedl. Dodal, že o se o cestovních plánech hovořilo minulý týden na neformálním summitu ve Versailles. "Ale velké téma to očividně nebylo, jsou o tom různé informace. Je to zkrátka cesta tří premiérů, kteří chtěli vyslat důležitý signál o jednotě," řekl.

Témata:  Německo,  Petr Fiala ,  Ukrajina