Rusko vpadlo na Ukrajinu pod záminkou obrany vlastní bezpečnosti, kterou by podle Moskvy mohlo ohrozit další rozšíření aliance a zejména případné přijetí Ukrajiny do NATO. Podle některých kritických hlasů chtěla Moskva invazí buď získat část ztraceného ruského impéria nebo ukázat, že Rusko není slabý stát, který se Západem nechá snadno zastrašit. Kyjev a Západ označují ruský vpád za ničím nevyprovokovanou agresi.

Putin "se netajil tím, že považuje rozpad Sovětského svazu za obrovskou tragédii", uvedl Clinton. Jak dodal, USA a NATO nikdy neměly v úmyslu ohrozit Rusko. Země východní Evropy nicméně mají právo žít v bezpečí desítky let poté, co v oblasti dominovalo právě jen Rusko, doplnil.

"Když jsem udělal to, co jsem udělal, nabídl jsem Rusku nejen speciální partnerství s NATO, ale rovněž vyhlídku na případné členství v NATO s argumentem, že naše největší bezpečnostní problémy v budoucnosti budou souviset s nestátními aktéry nebo s autoritativními státy, které prodávají chemické, biologické či jaderné zbraně teroristickým skupinám," popsal Clinton podle serveru Politico.

Clinton se stal americkým prezidentem v roce 1992 po konci studené války. Česká republika vstoupila do NATO v březnu 1999 společně s Polskem a Maďarskem. V roce 2004 je následovaly Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Všechny tyto země byly v minulosti součástí Sovětského svazu nebo jeho spojenci.

"Měli jsme říct Polákům, že mají žít dál v nejistotě, že po nich Rusko zase půjde? Nebo Maďarům nebo těm ostatním? Baltským zemím. Skutečně by po tom všem, co udělaly, chtěly být zase součástí Sovětského svazu? A Česká republika byla nejdemokratičtější ze všech a nejlépe fungující," řekl Clinton Zakariovi.