Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dohoda o brexitu se týká i rybolovu. Na čem se obě strany dohodly?

Mořské ryby, ilustrační fotografie
Mořské ryby, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Rybáři členských zemí Evropské unie se budou muset do poloviny roku 2026 vzdát čtvrtiny svých dosavadních úlovků v britských vodách. Vyplývá to z dohody o budoucích vztazích, kterou dnes dojednali zástupci Bruselu a Londýna, informovala agentura AFP. Otázka rybolovných práv byla při rozhovorech jednou z nejvíce sporných.

Čtvrtiny současného úlovku se budou muset rybáři unijních zemí vzdávat v následujících pěti a půl letech, které jsou označeny v dohodě jako přechodné období. Od konce června 2026 se pak bude o nových podmínkách přístupu unijních rybářů do britských vod vyjednávat každoročně.

Pokud nebude EU spokojená s vyjednaným kompromisem, bude moci podle dohody přijmout opatření proti britskému rybářskému průmyslu.

Otázka rybolovných práv patřila k nejsložitějším při jednání o dohodě o budoucích vztazích EU a Británie. Londýn původně žádal snížení unijního výlovu o 60 až 80 procent. Přechodné období mělo být jen tříleté.

Další podrobnosti o druzích lovených ryb a oblastech britských vod se budou teprve ladit, uvedla AFP.

Témata:  Brexit,  ryby,  rybaření,  EU

Aktuálně se děje

28. září 2026 19:24

Monika Absolonová oslavila významné jubileum. S gratulací přispěchal i Margita

Zpěvačka Monika Absolonová v neděli oslavila významné životní jubileum. Dvojnásobná držitelka Ceny Thálie vstoupila do páté dekády svého života a oslavila padesáté narozeniny. Přestože oslavila půl století, z přibývajícího věku si těžkou hlavu nedělá. Podle svých příznivců i přátel vypadá skvěle a kulaté narozeniny si užívá s úsměvem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.