reklama

V této severské zemi, o které se často hovoří jako o vzoru rovnosti žen a mužů a kde mají ministři náboženství titul kněze, hovoří statistiky jasně: od letošního července jsou z 50,1 procenta kněžími ženy a jen ze 49,9 procenta muži.

Švédská luteránská církev je podle Ekumenické rady církví zřejmě první církví na světě, která má více žen v postavení kněží než mužů.

Ve švédské církvi, která má 5,8 milionu členů (země má 10,3 miliony obyvatel), zaujímají ženy pevné postavení, ujišťuje Sandra, která byla vysvěcena na kněze před šesti lety. Od roku 2014 ostatně stojí v čele švédské církve Antje Jackelénová.

V kostele Gustava Vasy, kde se mše účastní jen řídký počet lidí, slouží tuto neděli mši tři ženy, uvádí Sandra.

Právě v tomto impozantním bílém kostele v srdci švédské metropole kázala ve Švédsku poprvé americká metodistická pastorka Anna Howardová-Shawová. Bylo to v roce 1911, u příležitosti Mezinárodního kongresu žen, mnohem dříve, než se mohly ve švédské luteránské církvi stávat kněžími ženy. Toto právo získaly až v roce 1958.

"Muži jí nedovolili vystoupit na kazatelnu, mohla kázat jen z přízemí," ukazuje Sandra na prostor kolem oltáře.

Tuto neděli bude kázat třiadvacetiletá studentka teologie Julia Svenssonová, jejíž je Sandra mentorkou.

Feminizace kněžského povolání je znatelná už na univerzitě. Po čtyři a půl roku studia nutného před vysvěcením tu je více žen než mužů.

Protestanti považují kněze za experta, za teologa, který vykonává kněžský úřad, nikoli za nositele poslání, na rozdíl od pohledu katolické církve, která je proti svěcení žen.

"Role kněze už není taková jako dříve, jsou na něho kladeny jiné nároky, na jeho kreativitu, schopnost zvládat rozmanité situace," vysvětluje Sandra.

Obchody módní návrhářky Marii Sjödinové, kterou si kazatelky oblíbily, nešly nikdy tak dobře jako dnes. Ve svém salonu na jižním předměstí Stockholmu dnes návrhářka obsluhuje jednu věrnou zákaznici.

Maria Sjödinová se dostala k oblékání žen vykonávajících kněžský úřad a pastorek náhodou. Jednoho dne jí její dcera představila novou přítelkyni, jejíž matka je pastorkou.

"Požádala mě, jestli bych jí nemohla ušít kněžský šat, protože neměla ráda mužskou košili, kterou měla nosit," vzpomíná. Tento šat patří dosud k nejžádanějším.

Podle listu Kyrkans Tidning nepanuje v církvi rovnost ve mzdách a ženy v úřadu kněží vydělávají v průměru o 2200 švédských korun (asi 5500 Kč) méně než muži.

Rovnost není ani pokud jde o vyšší úřady: země má 13 biskupství, ale jen v čele čtyř stojí ženy.

"Dosud jsme nedosáhly rovnosti. Cesta bude ještě dlouhá," říká Sandra. Po chvíli vzpomíná, jak jí jednou její kolega řekl, že má "pěkný zadek". "I když vykonávám kněžský úřad, jsem posuzována nejprve podle tělesných proporcí," stěžuje si.

Chová však naději, že se církev jednou zbaví patriarchálních struktur společnosti. O tento cíl denně usiluje.

Loading...
reklama