Erdogan jednal s Putinem o vývozu dalšího zboží přes černomořský obilný koridor

Erdogan a Putin spolu hovořili také o bilaterálních vztazích mezi Ankarou a Moskvou a rovněž o energetice a boji proti terorismu, uvedl úřad tureckého prezidenta. Jak následně dodal Kreml, řešili společné energetické projekty, zejména pokud jde o plyn. "Vyměnili si názory, pokud jde o vytvoření velkého plynárenského uzlu v Turecku," citovala ruská média z prohlášení Moskvy.

Turecko podobně jako Západ a další země odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale snaží udržet dobré vztahy s Moskvou a jako jediná členská země NATO se nepřipojilo k protiruským sankcím. V některých záležitostech působí Ankara jako neutrální prostředník, zaštítila například dohodu o vývozu obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů a snažila se také o zprostředkování mírových rozhovorů.

Jak uvedl Erdoganův úřad ve svém prohlášení, turecký prezident během telefonátu s Putinem vyzval rovněž ke zřízení "bezpečnostního koridoru" na hranici Turecka a Sýrie. S odkazem na kurdské ozbrojence, které Ankara považuje za teroristy, Erdogan zdůraznil "důležitost a naléhavost" vytvoření koridoru na severu Sýrie v souladu s dohodou mezi Tureckem a Ruskem z roku 2019.

Agentura AP poznamenala, že telefonát mezi prezidenty se odehrál tři týdny poté, co Turecko zahájilo novou operaci proti kurdským bojovníkům na severu Sýrie a Iráku. Dělostřelectvo a letectvo tehdy zasáhlo stovky cílů. Armáda útočila na pozice kurdských milicí YPG a Strany kurdských pracujících (PKK). Právě tato dvě uskupení Ankara obviňuje, že zorganizovala útok, při němž 13. listopadu v Istanbulu zemřelo šest lidí a přes 80 jich bylo zraněno. Kurdské organizace to odmítají.

EU má obavy z posilování hospodářských vztahů mezi Tureckem a Ruskem

Evropská komise se dívá s obavami na rostoucí hospodářské vztahy mezi Tureckem a Ruskem. Píše to šéf unijní diplomacie Josep Borrell v dokumentu adresovaném Evropskému parlamentu, ze kterého citují média z německé skupiny Funke. Turecko po zahájení války na Ukrajině proti Rusku nezavedlo žádné sankce. EU vyzývá Ankaru, aby Rusku neumožňovala postihy obcházet.

To, že se Turecko nepřidalo k unijním sankcím proti Rusku, podle Borrella vzbuzuje rostoucí obavy. Turecko a Evropská unie totiž tvoří takzvanou celní unii. To znamená, že zboží prodané do Turecka, které lze použít pro civilní a vojenské účely, by mohlo skončit v Rusku. Borrell proto vyzval Ankaru, aby neumožňovala Moskvě obcházet sankce. Brusel očekává, že Turecko a další země, jež chtějí vstoupit do EU, se k unijním sankcím přidají.

Turecko, které je členem Severoatlantické aliance, nepřijalo na rozdíl od svých západních spojenců po vypuknutí války na Ukrajině žádné protiruské sankce. Tvrdí, že si tak chce ponechat otevřené diplomatické kanály s Moskvou.

Podle deníku Le Monde se Turecko stává obchodní platformou pro Rusko. Ruské ministerstvo hospodářství v říjnu oznámilo, že za první tři čtvrtletí roku se objem obchodu mezi oběma zeměmi meziročně zdvojnásobil na 47 miliard dolarů (přes bilion korun) a Turecko by se mohlo letos stát jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Ruska. Ankara nezavedla omezení na lety z a do Ruska či vízovou povinnost pro ruské občany. Moskva s Ankarou také jednají o vybudování centra pro vývoz plynu do Evropy, které by mohlo částečně nahradit poničené plynovody Nord Stream v Baltickém moři.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan,  Vladimír Putin,  EU