Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Erdoganova AKP prohrála v komunálních volbách s opozicí

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Nedělní komunální volby v Turecku skončily porážkou pro Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který označil výsledky za zlomové. Strana podle něj hodlá respektovat vůli občanů, ačkoliv nedosáhla stanovených cílů.

"Bohužel, nedosáhli jsme výsledků, které jsme chtěli a ve které jsme doufali," řekl Erdogan podle France24 svým příznivcům před stranickým sídlem v Ankaře. "Výsledky voleb otevřeně a sebekriticky zhodnotíme v orgánech naší strany," dodal.

Předběžné výsledky naznačují, že AKP ztrácela půdu pod nohama po celém Turecku. Opoziční Republikánská lidová strana (CHP) získala nejvíce provincií, přičemž její kandidáti se značným náskokem obhájili primátorské funkce v nejlidnatějším Istanbulu a hlavním městě Ankaře.

Primátorem Istanbulu, metropole se 16 miliony obyvatel, bude nadále Ekrem Imamoglu z CHP. Získal více než 51 procent hlasů. Největší turecké město je přitom místem, odkud se Erdogan odrazil až do prezidentské funkce. Mezi lety 1994 až 1998 totiž stál v čele Istanbulu.

Ankaru i po nedělních volbách povede Mansur Yavaš, jehož podpořilo ještě více místních obyvatel. Konkrétně získal přes 70 procent hlasů. Komunálních voleb se zúčastnilo 75 procent oprávněných voličů. Na celonárodní úrovni si nejlépe vedla CHP s 37,6 procenta. AKP volilo o dvě procenta lidí méně.

Zahraniční média vnímala komunální volby jako test popularity sedmdesátiletého Erdogana v době, kdy se Turci musí vyrovnávat s vysokými životními náklady. AKP neuspěla, ačkoliv měla větší přístup do státních médií, na což poukazovali pozorovatelé.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan Turecko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.