Diskuze o vyslání voják na Ukrajinu, které byly obnoveny v kontextu možného oslabení americké podpory Kyjevu, se staly hlavním tématem při nedávném setkání britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při listopadových vzpomínkových událostech ve Francii. Podle zdrojů Le Monde se obě země věnují otázkám obranné spolupráce, která by mohla zahrnovat vytvoření užší koalice evropských spojenců zaměřených na podporu Ukrajiny a širší evropské bezpečnosti.
„Jednání mezi Spojeným královstvím a Francií o bezpečnostní spolupráci pokračují,“ uvedl britský vojenský zdroj. „Prioritou je posílení obranné aliance, která zajistí nejen bezpečnost Ukrajiny, ale i celé Evropy.“
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot při své návštěvě Londýna 22. listopadu upozornil, že podpora Západu Ukrajině nesmí být omezena přísnými podmínkami. Udůraznil, že spojenci by si měli zachovat flexibilitu a být připraveni reagovat na eskalaci konfliktu.
„Neměli bychom stanovovat žádné červené linie v naší podpoře Ukrajině,“ uvedl Barrot. Na otázku, zda by Francie mohla vyslat vojáky na Ukrajinu, odpověděl: „Nevylučujeme žádnou možnost.“
Vyslání evropských vojáků na Ukrajinu zůstává kontroverzním tématem. Návrh, který prezident Macron představil již na únorovém setkání spojenců Kyjeva v Paříži, narazil na silný odpor některých evropských zemí, v čele s Německem. Berlín dlouhodobě prosazuje zdrženlivější přístup k vojenské angažovanosti Západu v konfliktu.
Návrh však získal nový impuls díky zintenzivnění francouzsko-britských jednání. Obě země se snaží vytvořit pevné jádro evropských států, které by byly ochotné jít dál, než je současná úroveň podpory.
Přestože Elysejský palác ani francouzské ministerstvo obrany oficiálně nepotvrdily přímou účast francouzských jednotek na Ukrajině, v zákulisí již několik měsíců probíhají přípravy na různé scénáře podpory. Klíčovým aktérem v této oblasti je společnost Défense Conseil International (DCI), která úzce spolupracuje s francouzským ministerstvem obrany na realizaci vojenských kontraktů a sdílení odborného know-how.
DCI, jejíž většinovým vlastníkem je stát s podílem 55 %, zaměstnává převážně bývalé vojáky. Tato organizace má již nyní zkušenosti se zaškolováním ukrajinských jednotek, které probíhá ve Francii i v Polsku. V případě potřeby je připravena rozšířit své aktivity přímo na Ukrajinu a zajišťovat nejen výcvik, ale i údržbu francouzské vojenské techniky dodané Kyjevu.
DCI navázala kontakt s britskou společností Babcock, která oznámila přípravné práce na vytvoření technické podpory pro Ukrajinu. Tento projekt by zahrnoval opravy vojenské techniky, včetně generálních oprav vozidel, a posílil by možnosti ukrajinské armády na bojišti. Britská a francouzská spolupráce tak signalizuje snahu koordinovat vojenské aktivity a zajišťovat dlouhodobější podporu Kyjevu.
Prezident Macron začátkem května v rozhovoru pro týdeník The Economist uvedl, že nevylučuje možnost vyslání vojáků na Ukrajinu, pokud Rusko prolomí frontovou linii a pokud takový požadavek přijde z Kyjeva. Podle něj s tímto přístupem souhlasilo „mnoho zemí EU“.
Kreml označil tyto úvahy za bezprecedentní eskalaci napětí, která vyžaduje pozornost i přijetí opatření. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Evropa vnímá, že poměry na frontě se změnily a mohou pro Ukrajinu skončit kolapsem, a proto situaci záměrně eskalují.
„V případě, že by Rusové prolomili frontovou linii a pokud by existovala ukrajinská žádost - což momentálně není na stole - měli bychom si legitimně tuto otázku položit,“ uvedl Macron, který podobný postoj vyjádřil již několikrát.
V únoru francouzský prezident vyvolal kontroverze svými slovy, když prohlásil, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien naznačil, že Francie by mohla být nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám, a že je připravena na všechny scénáře.
„Nepřipustit to a priori znamená ignorovat lekce posledních dvou let,“ zdůraznil Macron v současném rozhovoru. Podle něj státy NATO nejprve vylučovaly vyslání tanků a letadel na Ukrajinu, ale nakonec změnily názor, aby pomohly zemi napadené Ruskem.
Macron v dřívějším rozhovoru pro deník Le Parisien uvedl, že se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku" zapotřebí provést pozemní operace zaměřené proti ruským silám. Iniciativu se však probrat nechystá.
„Možná v určitém okamžiku - nechci to, nepřeberu iniciativu - budeme muset provést pozemní operace, ať už budou jakékoli, abychom čelili ruským silám,“ uvedl Macron v rozhovoru pro francouzský deník. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ dodal francouzský prezident s tím, že jeho země se připravuje na „všechny scénáře“.
Macron hypoteticky nevyloučil vyslání západních vojáků na Ukrajinu, což vyvolalo odpor u ostatních evropských lídrů. Později svůj výrok vysvětlil tím, že to neznamená úvahu o nasazení jednotek v blízké budoucnosti, ale že tím otevírá debatu o možnostech další podpory Kyjeva.
Arťom Studennikov, vedoucí sekce pro Evropu na ruském ministerstvu zahraničních věcí, citovaný ruskou tiskovou agenturou RIA, v reakci na Macronova slova uvedl, že pokud budou na Ukrajinu vysláni francouzští vojáci, Rusko přijme odvetná opatření nejen na politické úrovni.
Ruský diplomat také podotkl, že i když „stále bojovnější rétorika“ francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nenachází širokou podporu mezi spojenci v EU a NATO a odmítá ji i většina Francouzů, Moskva nemůže taková prohlášení ignorovat.
Studennikov však vyjádřil naději, že ve vládnoucích kruzích Francie převládne „ne-li zdravý rozum, tak alespoň pud sebezáchovy“. „Tak či onak, jsme připraveni na jakýkoli vývoj událostí,“ uzavřel Studennikov.
Témata: válka na Ukrajině, Emmanuel Macron, Velká Británie, Armáda Francie
