Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropská komise tepe Česko: Neefektivní boj s korupcí, nejasné vlastnictví některých médií

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Česko má stále rezervy v boji proti korupci, který se někdy nepříliš rychle snaží zefektivnit přijímáním nových zákonů. Uvádí to dnešní zpráva Evropské komise o stavu právního státu v zemích Evropské unie, podle níž existují obavy, že významné korupční případy nejsou v ČR vyšetřovány systematicky.

Nedostatky vidí unijní exekutiva v Česku rovněž například v malé transparentnosti vlastnictví médií či ve zhoršeném přístupu části společnosti k nevládním organizacím. Naproti tomu dobře hodnocenou nezávislost české justice by podle komise mohly dále zvýšit nově zaváděné normy.

Komise přišla vůbec poprvé s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace kolem Polska či Maďarska, proti nimž vedou unijní orgány řízení.

.@EU_Commission #RuleofLaw report underpins calls for a robust conditionality mechanism in the upcoming #MFF.It must effective and be subject to a procedure that prevents it from being politicised and hijacked by rogue Member States. More here ⬇️https://t.co/v3S5jxG86z

— Transparency Int. EU (@TI_EU) September 30, 2020

Česko má podle zprávy zákonný rámec boje proti korupci, jehož fungování se snaží zlepšit například povinností zveřejňovat podrobnosti o státních zakázkách či novým zákonem o nominacích do státních podniků. Přijetí dalších zákonů upravujících lobbing, ochranu oznamovatelů korupce či pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu je však podle komise odkládáno. Podle Bruselu rovněž existují obavy, že "významné korupční případy nejsou vyšetřovány systematicky".

Unijní exekutiva také poukazuje na probíhající audity možného střetu zájmů veřejných činitelů a zneužívání peněz z evropských fondů. Auditoři z Bruselu loni ve zprávě týkající se dotací ze strukturálních fondů EU konstatovali, že ve střetu zájmů je český premiér Andrej Babiš. Podle auditu má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér tyto závěry odmítá.

Nezávislost a transparentnost českého soudnictví je podle dnes zveřejněné zprávy vnímána jako dobrá. Dále by ji podle komise mohla zlepšit řada v současnosti zaváděných reforem týkajících se státního zastupitelství či výběru soudců.

V Česku je sice zaručena svoboda projevu, obsah médií však není zcela chráněn před vlivem jejich vlastníků, konstatuje zpráva EK. Problém vidí hlavně v tom, že neexistují přesná pravidla, díky nimž by se jasně vědělo, kdo jednotlivá média vlastní. Komplikovaná může být i role samotných novinářů.

"Má se za to, že novinářům nehrozí fyzické útoky, avšak slovní urážky a vyhrožování nejsou v politickém diskursu ničím neznámým," uvádí komise.

Občanská společnost v Česku funguje podle zprávy dobře, ačkoli zvláště nevládní organizace věnující se migraci a genderovým tématům čelí "rostoucí zášti některých částí společnosti a některých politických stran".

Česko také patří k několika unijním státům, v nichž podle EK mohou občané narazit na překážky či prodlevy při získávání úředních informací, ačkoli svobodný přístup k nim zaručuje zákon.

Témata:  Česká republika korupce Evropská komise (EK) média Andrej Babiš Agrofert

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.