Von der Leyenová, která ve Štrasburku europoslancům odpovídala na otázky ohledně výsledků prvních dvou let současného mandátu Evropské komise, upozornila, že maďarské úřady o zahájení procesu informoval evropský komisař pro rozpočet a správu Johannes Hahn. Ten rakouskému tisku podle agentury APA sdělil, že rozhodnutí EK souvisí s podezřením na korupci a s problémy s veřejnými zakázkami.

Podobně se vyjádřila ve Štrasburku i von der Leyenová, podle které je v Maďarsku problémem zejména korupce, pravidla právního státu však podle ní středoevropská země narušuje i v jiných ohledech. Budapešť podle ní dostala možnost vysvětlit svou pozici a odpovědět na otázky EK.

"Důkladně jsme tyto odpovědi vyhodnotili a rozhodli jsme se, že je na čase se posunout o krok dál. (...) Proto nyní pošleme formální dopis, abychom mechanismus podmíněnosti (mezi vyplácením peněz z unijních fondů a dodržováním principů právního státu) zahájili,“ řekla von der Leyenová.

Maďarsko je první zemí, která čelí tomuto konkrétnímu mechanismu, zavedenému na začátku roku 2021. Režim podmíněnosti umožňuje EU přijímat opatření včetně pozastavení plateb na ochranu rozpočtu. Pravidlu dal letos v únoru za pravdu i Soudní dvůr Evropské unie, ke kterému žalobu proti spojení právního státu a evropských fondů podalo spolu s Maďarskem také Polsko. Zatímco komise verdikt přivítala, vlády obou zemí jen označily za politické rozhodnutí či útok na vlastní suverenitu.

V Maďarsku o víkendu vyhrála parlamentní volby konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, a to i přes dlouhodobou kritiku z Bruselu. Podle EU vládní kabinet v Budapešti omezuje demokratické svobody. Unijní činitelé dříve avizovali, že mechanismus vedoucí k zastavení plateb spustí až po volbách.