Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Extremistická AfD? Soudní rozhodnutí umožňuje takové označení

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Němci mohou nadále označovat opoziční krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za extremistickou, vyplývá z pondělního rozhodnutí vrchního správního soudu v Münsteru. Informovala o tom agentura Reuters.

Jako extremistickou skupinu klasifikuje AfD německý Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který na základě toho může stranu tajně sledovat, a to i prostřednictvím odposlouchávání či informátorů uvnitř strany. 

Úlohou úřadu je ochrana německé demokracie před extremistickými hrozbami. AfD a její mládežnickou organizaci Junge Alternativa (Mladá Alternativa) klasifikuje jako možnou extremistickou pravicovou skupinu od roku 2021. 

Nižší správní soud v Kolíně nad Rýnem v roce 2022 potvrdil, že BfV může monitorovat AfD jako podezřelou extremistickou skupinu. Strana se vůči tomuto rozhodnutí odvolala k vrchnímu správnímu soudu v Münsteru, který předchozí rozhodnutí dnes potvrdil. Rozsudek však zatím není pravomocný a strana se proti němu může odvolat.

"Rozhodnutí soudu potvrzuje, co říkáme roky: AfD je krajně pravicová strana, která chce oslabit naši demokracii a právní stát," uvedl v prohlášení Felix Kolb, šéf nevládní organizace Campact, která bojuje proti extremismu. 

Témata:  Alternativa pro Německo (AfD) soudy Německo

Související

Aktuálně se děje

22. května 2025 10:05

Nový muž po boku Evy Burešové. Bydlíme kousek od sebe, odhalila

Mužem jejího srdce je jeden jediný, ale s tanečními partnery je to u Evy Burešové složitější. Známá herečka a zpěvačka se zjevně chce objevovat na parketu i po předčasném konci ve slovenské televizní show. Musela si však najít nového tanečníka. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Donald Trump a Cyril Ramaphosa

Trump v Oválné pracovně šokoval prezidenta JAR. Pustil mu video s vymyšleným obviněním z genocidy

Prezident Spojených států Donald Trump během dnešního jednání v Bílém domě šokoval svého hosta, jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu, když jej nečekaně konfrontoval s opakovanými a nepodloženými tvrzeními o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe. Setkání, které mělo být zaměřeno na obchod a nerostné suroviny, se rychle změnilo v dramatickou výměnu názorů na jeden z nejcitlivějších problémů jihoafrické společnosti.