Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finsko vyzvalo Maďarsko a Turecko k rychlému schválení žádosti o vstup do NATO

Finsko, ilustrační fotografie.
Finsko, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Finská premiérka Sanna Marinová dnes vyzvala Maďarsko a Turecko, aby co nejdříve schválily žádosti Finska a Švédska o členství v Severoatlantické alianci. Předsedkyně finské vlády se tak vyjádřila na zasedání Severské rady v Helsinkách. Uvedla rovněž, že severské země diskutují o tom, jak by mohly tuto zimu podpořit Ukrajinu a Moldavsko v otázce energetické bezpečnosti.

Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Turecka, které je viní z podpory kurdských skupin, jež Ankara pokládá za teroristické. Severským zemím stále chybí také maďarský souhlas.

Minulý týden šéfové vlád Finska a Švédska uvedli, že jejich země jsou odhodlány vstoupit do Severoatlantické aliance současně. "Pro Švédsko a Finsko je přirozené, že v procesu (vstupu do NATO) jednají společně," prohlásil dnes v Helsinkách švédský premiér Ulf Kristersson.

Turecko a Švédsko se podle něj dohodly, že šéf švédské vlády bude o věci jednat v Ankaře. O termínu návštěvy má být rozhodne později, dodal Kristersson.

V Helsinkách se dnes koná 74. zasedání Severské rady, jejímž cílem je prohlubovat spolupráci mezi státy severní Evropy na parlamentní a ministerské úrovni. Členy Severské rady jsou vedle Finska a Švédska také Dánsko, Norsko a Island.

Témata:  Sanna Marinová Finsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.