Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finsko nadále chce vstoupit do NATO jen společně se Švédskem

Sanna Marinová
Sanna Marinová
Foto: Facebook Sanna Marinová

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová.

Ta debatovala společně s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, se kterou se shodly, že nehledě na válku na Ukrajině a energetickou krizi zůstává pro Evropu dlouhodobou prioritou ochrana klimatu.

Švédsko s Finskem v posledních dnech opakovaně zdůraznily, že do NATO se chtějí přidat společně. Rozhodnutí nyní závisí na Turecku a Maďarsku, které se ratifikovat rozšíření aliance zatím zdráhají. Turecko má výhrady zejména vůči Švédsku, kterému vyčítá přílišnou podporu Kurdů a nedostatečný respekt vůči islámu. Marinová dnes v Mnichově rozhodnutí vstoupit do NATO společně zopakovala.

"Když Rusko napadlo Ukrajinu, hned ten den bylo zřejmé, že Finsko do NATO vstoupí. Když náš soused Rusko zaútočil na jiného souseda, tak to bylo očividné," řekla Marinová. Prohlásila, že obě země se také dohodly, že chtějí do aliance vstoupit společně nejen kvůli svému úzkému přátelství, ale také v zájmu aliančního plánování a kolektivnímu posílení obrany severu Evropy. Tento svůj postoj obě země podle Marinové jasně sdělily i Turecku a Maďarsku. "Samozřejmě nemůžu vědět, jak se nějaká země rozhodne pokračovat v ratifikaci," řekla finská premiérka s tím, že vstup do NATO ale Finsko se Švédskem podniknou společně.

Finský ministr obrany Mikko Savola ale dnes na okraj konference agentuře AP řekl, že jeho země do aliance vstoupí i sama, pokud by Turecko ratifikovalo její členství, ale odmítlo tak učinit v případě Švédska. Podobně se v Mnichově vyjádřil i finský prezident Sauli Niinistö. "Naše ruce jsou svým způsobem svázané. Požádali jsme o členství. Měli bychom teď říci: 'Ne, rušíme naši žádost?' Ne, to prostě nemůžeme udělat," podotkl.

Ursula von der Leyenová a Marinová rovněž řekly, že prioritou nehledě na ruskou agresi zůstává ochrana klimatu. "Když jsem započala svůj mandát, mou prioritou byla Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal)," řekla von der Leyenová. Poznamenala, že krátce poté vypukla pandemie nemoci covid-19 a následovaly ruská invaze na Ukrajinu s energetickou krizí. "Směr ale neměníme," uvedla o ochraně klimatu a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství.

Témata:  Sanna Marinová Finsko NATO (Severoatlantická aliance) Švédsko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.