Finsko a Švédsko podaly přihlášku do NATO v květnu v reakci na ruský vpád na Ukrajinu. Jejich přihlášku však musí schválit všech 30 členských zemí aliance. Právě Turecko a také Maďarsko tak ještě neučinily. Turecko dosud členství Švédska a Finska odmítalo s argumentem, že obě severské země hostí kurdské radikály. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu tento týden také prohlásil, že od Finska očekává zrušení zbrojního embarga jako jeden z kroků ke schválení vstupu země do NATO.

Kaikkonen podle Reuters řekl, že ani Finsko, ani Švédsko neuplatňují vůči Turecku všeobecné zbrojní embargo. Finsko však v roce 2019 zmrazilo udělování nových povolení na vývoz zbraní do Turecka poté, co Ankara zahájila pozemní ofenzivu v kurdských oblastech severní Sýrie. "V zásadě je možné, že vydání nějakých povolení můžeme zajistit," řekl dnes Kaikkonen po setkání se svým tureckým protějškem Hulusim Akarem. Žádosti lze podle Kaikkonena zpracovávat případ od případu, jak budou přicházet.

Podle agentury AP dnes Akar řekl, že Turecko je nadále znepokojeno údajnými aktivitami kurdských radikálních skupin ve Finsku a očekává, že Helsinky podniknou "konkrétní kroky", než bude moci Ankara schválit členství Finska v NATO. ""Řekl jsem jim, že jsme znepokojeni pokračujícími aktivitami teroristických organizací PKK/YPG a jejich podporovatelů ve Finsku a že z toho máme obavy," řekl Akar s poukazem na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK) a kurdské milice YPG, které působí na severu Sýrie.

Turecko na konci června podepsalo se Švédskem a Finskem memorandum, které mělo odblokovat přístup obou severských zemí do NATO, kterému bránila právě Ankara. V dokumentu se obě země zavázaly k užší spolupráci s Tureckem v boji proti terorismu. Od toho si turečtí představitelé mimo jiné slibovali vydání 33 lidí, mezi kterými jsou i příslušníci údajných teroristických organizací.