Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

FSB s útokem v koncertní síni spojuje i USA a Velkou Británii

Ruská policie, ilustrační fotografie.
Ruská policie, ilustrační fotografie.
Foto: Reprofoto ABCNews

Navzdory slovům prezidenta Vladimira Putina, že páteční teroristický útok v koncertní síni u Moskvy spáchali islamisté, z Ruska nadále znějí hlasy o roli Ukrajiny v rámci celé tragédie. Podle ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova stojí za útokem kromě Kyjeva také Spojené státy americké a Velká Británie.

Bortnikov byl novináři dotázán, zdali za terorem u Moskvy stojí Ukrajina, USA a Británie. "Věříme, že je to pravda. V každém případě mluvíme o faktických informacích, které máme. Tohle je obecná informace, ale oni mají dlouhou historii takových věcí," řekl podle TASS. Kyjev se podle šéfa tajné služby snaží spojencům ukázat, čeho je schopen.

"Co se od něj očekává, aby demonstroval své možnosti? Předpokládá se, že vykoná sabotáže a teroristické útoky v týlu. Cílí na to šéfové ukrajinských tajných služeb i těch britských. Americké tajné služby to opakovaně zmínily také," dodal ředitel FSB a připomněl ukrajinské dronové útoky ze vzduchu i na moři.

"Víme, že zločin byl spáchán rukama radikálních islamistů, proti jejichž ideologii bojuje samotný islámský svět už staletí," uvedl Putin v pondělí v televizním vysílání. Současně zopakoval, že pachatelé se pokusili uprchnout na Ukrajinu. "Samozřejmě, je třeba odpovědět na otázku, proč se teroristé po spáchání zločinu pokusili odjet na Ukrajinu? Kdo tam na ně čekal?" dodal.

Putin od začátku naznačuje propojení útočníků na Ukrajinu, avšak zatím nepředložil žádné důkazy. Kyjev jakékoliv propojení s útokem důrazně popírá.

Páteční teroristický útok v koncertní síni Crocus City Hall u Moskvy nepřežilo 139 lidí. Dalších 182 osob utrpělo zranění. Bezpečnostní složky zadržely celkem 11 podezřelých, včetně čtyř střelců.

Témata:  FSB (ruská kontrarozvědka) policie Rusko Rusko USA Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

21. dubna 2025 15:10

21. dubna 2025 14:42

Papež František zemřel, co bude dál? Po pohřbu zasedne konkláve

Smrt papeže Františka představuje nejen bolestnou ztrátu pro více než miliardu katolíků po celém světě, ale i okamžik, kdy se římskokatolická církev obrací ke svým hluboce zakořeněným tradicím. František se však ještě za svého života rozhodl mnohé z těchto zvyklostí pozměnit, a to ve snaze přivést církev blíže obyčejným lidem. Jeho pohřeb se tak nese v duchu jednoduchosti, pokory a odmítnutí pompéznosti, která byla s pohřby papežů dlouhá staletí spojována.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Papež František

Truchlí nejen věřící. Smrt papeže Františka je rána pro boj s extrémním počasím

Úmrtí papeže Františka je nejen ztráta pro katolickou církev, ale také pro celosvětové ekologické a sociální hnutí. Tento argentinský jezuita a první papež z Latinské Ameriky se totiž stal klíčovou postavou boje za klimatickou spravedlnost. Jeho vliv na globální debatu o ochraně životního prostředí byl natolik výrazný, že ho jako hlavního inspirátora označuje většina nábožensky motivovaných klimatických aktivistů.