Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Guterres má obavy z roztříštěnosti mezinárodního společenství

António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)
António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)
Foto: UN

Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil obavy z roztříštěnosti mezinárodního společenství, přestože svět čelí "existenčním výzvám" jako je změna klimatu a hrozba umělé inteligence, které nabírají na síle. Guterres tuto myšlenku přednesl ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Guterres zdůraznil, že i v období studené války byla světová situace podle něj méně nebezpečná, protože Spojené státy a Sovětský svaz dokázaly spolupracovat na omezení počtu jaderných zbraní, přestože byli rivalizujícími supervelmocemi.

"Nyní, v našem multipolárním světě, stále čelíme hrozbám spojeným s jadernými zbraněmi. A k tomu musíme řešit další dvě existenční výzvy: klimatickou krizi a rizika neovladatelné umělé inteligence," uvedl Guterres ve svém projevu.

Podle něj svět čelí obtížím v podnikání efektivních kroků k řešení těchto rizik, která mohou ohrozit přežití lidstva.

"V současné době vidíme, že země jednají nezávisle na sobě a bez odpovědnosti," poznamenal Guterres. Připomněl též nedostatek "silných globálních institucí".

Generální tajemník OSN zdůraznil potřebu nového celosvětového pořádku, který by byl prospěšný pro všechny. Dodal, že kdyby země plnily své závazky podle Charty OSN, každý člověk na Zemi by mohl žít v míru a důstojnosti.

Témata:  António Guterres

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 20:44

Ewa Farna vyrazila dech fanouškům: U dvou nekončí, na cestě je třetí

Zpěvačka Ewa Farna (32) oznámila skvělou novinku, která potěší její fanoušky: její vyprodaná koncertní vystoupení v pražském Edenu se rozrostou o třetí přídavek. Tuto šťastnou zprávu sdělila Ewa na sociální síti velmi originálním a vtipným způsobem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.