Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Guterres má obavy z roztříštěnosti mezinárodního společenství

António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)
António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)
Foto: UN

Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil obavy z roztříštěnosti mezinárodního společenství, přestože svět čelí "existenčním výzvám" jako je změna klimatu a hrozba umělé inteligence, které nabírají na síle. Guterres tuto myšlenku přednesl ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Guterres zdůraznil, že i v období studené války byla světová situace podle něj méně nebezpečná, protože Spojené státy a Sovětský svaz dokázaly spolupracovat na omezení počtu jaderných zbraní, přestože byli rivalizujícími supervelmocemi.

"Nyní, v našem multipolárním světě, stále čelíme hrozbám spojeným s jadernými zbraněmi. A k tomu musíme řešit další dvě existenční výzvy: klimatickou krizi a rizika neovladatelné umělé inteligence," uvedl Guterres ve svém projevu.

Podle něj svět čelí obtížím v podnikání efektivních kroků k řešení těchto rizik, která mohou ohrozit přežití lidstva.

"V současné době vidíme, že země jednají nezávisle na sobě a bez odpovědnosti," poznamenal Guterres. Připomněl též nedostatek "silných globálních institucí".

Generální tajemník OSN zdůraznil potřebu nového celosvětového pořádku, který by byl prospěšný pro všechny. Dodal, že kdyby země plnily své závazky podle Charty OSN, každý člověk na Zemi by mohl žít v míru a důstojnosti.

Témata:  António Guterres

Aktuálně se děje

29. září 2026 8:27

StarDance naposledy s Ebenem a Kostkovou. Matonoha je rád, že u toho bude

Máme za sebou další víkend bez StarDance, což znamená, že start nové řady se opět přiblížil. Jako hvězdný soutěžící v ní nebude chybět Tomáš Matonoha, který je rád, že se na tanečním parketu ještě stihne setkat s Markem Ebenem a Terezou Kostkovou. Dvojice moderátorů již oznámila, že letos se show zúčastní naposledy. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.