Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin nepopřel nasazení severokorejských vojáků. S Guterresem si potřásl rukou

António Guterres a Vladimir Putin
António Guterres a Vladimir Putin
Foto: Profimedia

Generální tajemník OSN António Guterres na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v Kazani v Rusku dnes apeloval na Vladimira Putina, aby se zasadil o mír na Ukrajině. Tato výzva k ukončení války, která probíhá již třetím rokem, přišla při jejich prvním osobním setkání od dubna 2022.

Guterres zdůraznil potřebu míru na Ukrajině před lídry zemí BRICS a připojil se k výzvám, které dříve vyslovil například čínský prezident Si Ťin-pching, spojenec Ruska. Uvedl to server The Independent.

Podle Guterrese by mírová dohoda měla být v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění OSN. Guterresova cesta do Kazaně však vyvolala kritiku, především ze strany Ukrajiny.

Kyjev ostře odsoudil jeho účast na summitu a připomněl, že generální tajemník OSN odmítl pozvání na globální mírový summit ve Švýcarsku, zatímco přijal pozvání od „válečného zločince Putina“. Tento postoj citoval britský deník The Guardian. K této kritice se připojila i Julija Navalná, vdova po ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném.

Guterres přicestoval do Kazaně ve středu a jeho setkání s Putinem bylo avizováno médii. Přestože OSN formálně schůzku nepotvrdila, podle zpráv AFP byla naplánována na večer. K dnešnímu dni však nebyly zveřejněny žádné další informace o konkrétních jednáních.

Během summitu Vladimir Putin podle serveru Washington Post nepopřel zprávy o přítomnosti severokorejských vojáků v Rusku, o čemž informovala agentura Reuters. Spojené státy dříve uvedly, že mají důkazy o vyslání zhruba 3000 severokorejských vojáků do Ruska, což by mohlo znamenat výraznou eskalaci konfliktu na Ukrajině.

Putin na otázku ohledně satelitních snímků, které údajně zachycují pohyby severokorejských jednotek, uvedl, že „snímky jsou závažná věc. Pokud existují, pak něco odrážejí.“ Šéf Kremlu zároveň zdůraznil, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou uzavřela s Pchjongjangem.

Putin ve svém projevu také kritizoval Západ, zejména NATO, které podle něj eskaluje konflikt na Ukrajině. Uvedl, že důstojníci a instruktoři NATO jsou přímo zapojeni do bojů, a zmínil, že má informace o tom, odkud tito západní vojenští činitelé pocházejí a jak na Ukrajině operují.

Rusko je podle Putina připraveno zvažovat možnosti ukončení války, ale podmínky jakéhokoli mírového procesu musí vycházet z „reálné situace na bojišti“. Prezident zároveň zdůraznil, že na jiné řešení není připraven.

Tento postoj se přímo střetává s postojem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který trvá na tom, že válka nesmí skončit v neprospěch Ukrajiny. Zelenskyj nedávno podle serveru Politico uvedl, že k zastavení bojů je nutné, aby obě strany dohodly zastavení útoků na kritickou civilní a potravinovou infrastrukturu.

Kromě mezinárodních vztahů se na summitu BRICS hovořilo také o americké vnitřní politice. Vladimir Putin reagoval na nedávné prohlášení Donalda Trumpa, který se v kampani o Bílý dům zavázal, že pokud bude zvolen, udělá vše pro ukončení války na Ukrajině.

Putin řekl, že vítá Trumpovo prohlášení, pokud je upřímné, a dodal, že podporuje jeho snahy o dosažení „spravedlivé dohody pro všechny“. Trump nedávno po schůzce se Zelenským uvedl, že si přeje ukončit konflikt na Ukrajině mírovým způsobem. 

Témata:  BRICS Vladimír Putin António Guterres válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

10. prosince 2024 12:25

Tajné recepty Evy Burešové. Hvězda prozradila, jak se ze dne na den dala dohromady

Mezi celebrity, které se v posledních dnech potýkaly se zdravotními problémy, patřila i Eva Burešová. Dokonce se musela omluvit z jednoho muzikálového představení. Druhý den už ale byla z nejhoršího venku i díky některým zaručeným receptům. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Evropa po pádu syrského režimu od základu mění migrační politiku

Rakousko oznámilo plány na deportaci syrských migrantů po pádu režimu Bašára Asada, který byl svržen povstaleckými silami po 13 letech občanské války. K tomuto kroku se připojily i další evropské země, jako Belgie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko a Spojené království, které dočasně pozastavily zpracování žádostí o azyl syrských občanů.