Hamás připouští další prodloužení příměří s Izraelem

Klid zbraní začal v pátek a trval do pondělí, kdy došlo k jeho prodloužení. V rámci příměří proběhly již čtyři výměny rukojmí a vězňů mezi Izraelem a Hamásem.

Hamás ale podle AFP informoval mediátory, že odbojová hnutí jsou ochotna prodloužit současné příměří. A to až o čtyři dny. Tím by mohlo dojít k propuštění dalších několika desítek rukojmích.

Izrael před několika dny vyjádřil ochotu prodloužit příměří o jeden den za každých dalších deset rukojmí, které by Hamás propustil nad rámec počtů dohodnutých v dohodě o příměří.

Katarský zprostředkovatel v pondělí uvedl, že příměří mezi izraelskými silami a silami Hamásu v Gaze bylo zatím prodlouženo o dva dny, informuje agentura Reuters.

Zda ale dojde k dalšímu prodloužení příměří není jasné. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale už dříve naznačil ochotu příměří v Pásmu Gazy prodloužit. Vyplývá to z jeho nedělního vyjádření po telefonátu s americkým prezidentem Joeem Bidenem, uvedla agentura Anadolu.

Dohodu mezi Izraelem a Hamásem mezitím přivítalo několik západních států, jakož i Rusko a Čína, která od čtyřdenní humanitární přestávky v bojích výměnou za propuštění 50 rukojmí očekává i to, že "pomůže zmírnit humanitární krizi, deeskalovat konflikt a zmírnit napětí" .

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a zabezpečila ji. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Témata:  HAMÁS,  Izrael,  Izraelská armáda,  Gaza (palestinské město v Pásmu Gazy)