Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Izrael připravuje odvetu proti Hizballáhu, Írán ho odrazuje

Izraelská armáda
Izraelská armáda
Foto: Israel Defence Forces

Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem překračuje únosné meze. Po vražedném raketovém útoku v Golanských výšinách izraelský bezpečnostní kabinet rozhodl, že o reakci rozhodnout premiér s ministrem obrany. Írán i Turecko mezitím Izraelce varovaly před dalšími kroky. Libanon má strach a přerušuje letový provoz. 

Izrael zvažuje odvetu proti militantní organizaci Hizballáhu poté, co raketový útok v Golanských výšinách ve městě Majdal Šams zabil nejméně 12 lidí, z toho největší podíl teenagerů a dětí. Podle dostupných informací mělo z Libanonu do Izraele přiletět zhruba 30 střel.

Podle mluvčího izraelské armády Daniela Hagariho byla raketa íránského původu. Konkrétně mělo jít o Falaq-1 s padesátikilogramovou hlavicí. „Tyto rakety má v Libanonu pouze Hizballáh. Budeme jednat tak, abychom obnovili plnou bezpečnost na naší severní hranici,“ zdůraznil Hagari.

Izraelští představitelé prakticky okamžitě z útoku obvinili Hizballáh. „Hizballáh je za to zodpovědný a zaplatí za to. Na nepřítele tvrdě udeříme,“ varoval ministr obrany Yoav Gallant podle CNN. „Izrael tento vražedný útok nepřehlédne. Hizballáh zaplatí vysokou cenu, kterou dosud nezaplatil,“ upozornil premiér Benjamin Netanjahu.

Pověření k vytvoření obdrželi právě Netanjahu a Gallant. „Zasedání bezpečnostního kabinetu skončilo. Členové kabinetu pověřili premiéra a ministra obrany, aby rozhodli o způsobu a načasování reakce proti teroristické organizaci Hizballáh,“ přiblížil v neděli večer úřad izraelského premiéra poté, co se sešel bezpečnostní kabinet. Informoval o tom německý server Deutsche Welle.

Mezitím se k případné odvetě vyjádřil i Teherán, který Hizballáh dlouhodobě podporuje. Varoval Izrael před „jakýmikoli novými dobrodružstvími“. „Izrael nemá minimální morální oprávnění komentovat a posuzovat incident, který se stal v oblasti Majdal Šams, a nároky tohoto režimu vůči ostatním také nebudou vyslyšeny,“ řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání.

Hizballáh vlastní odhadem 150 tisíc raket, které by v případě totální války mohly zasáhnout Izrael a teoreticky i paralyzovat jeho moderní systém protivzdušné obrany Iron Dome. „Válka proti Libanonu je regionální vílkou. Nebude to Hizballáh proti Izraeli. Máte Hútije, máte irácké milice, máte milice v Sýrii, které nejsou Syřany, pákistánské, afghánské milice. Ti všichni se do toho zapojí,“ vyjmenoval libanonský ministr zahraničí Abdalláh Bou Habib.

Největší obavy z případné izraelské odplaty má právě Libanon, kde Hizballáh sídlí a podniká odsud útoky proti židovskému státu. „Dostalo se nám ujištění od zemí, kterých se tato záležitost týká, a určitě USA a Francie jsou touto záležitostí velice znepokojeny,“ popsal tamní ministr zahraničí Habíb s tím, že „obdržel ujištění, že reakce Izraele bude omezená“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli pohrozil Izraeli vojenskou akcí. „Tak jako jsme zasáhli v Náhorním Karabachu a Libyi, můžeme zasáhnout i zde,“ prohlásil Erdogan na akci své vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) ve městě Rize na pobřeží Černého moře. Uvedl to server Times of Israel.

Erdogan zmínil konflikt v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kde Turecko podporuje Ázerbájdžán i pomocí dronů. V Libyi, zmítané občanskou válkou, Ankara podporuje mezinárodně uznávanou vládu vojenským vybavením a personálem. „Není důvod, proč bychom to nemohli udělat... Musíme být silní, abychom mohli podniknout tyto kroky,“ dodal Erdogan, který ostře kritizuje izraelskou ofenzívu v Pásmu Gazy, ve svém televizním projevu.

Libanonské úřady mezitím podnikají první kroky, které mají zmírnit obavy před případným izraelským útokem. Konkrétně mezinárodní letiště v Bejrútu zrušilo několik letů do hlavního města z Athén, Stockholmu, Düsseldorfu, Ankary či Antalye. „Bezpečnostní prostředí v Libanonu zůstává složité a může se rychle měnit,“ upozornilo americké ministerstvo zahraničí své občany v oblasti.

Jako jedna z prvních evropských aerolinek přerušila lety do libanonské metropole Lufthansa. Pod její křídla spadají také společnosti Eurowings, Austrian Airlines a Swiss Air, jak popisuje DW. Dle svých slov jedná „z velké opatrnosti“ a ruší celkem pět linek do Bejrútu.

Jenže udeřit proti Hizballáhu je dnes daleko těžší než v roce 2006, kdy se o to Izrael pokusil naposled. Militantní uskupení má v arsenálu minimálně 150 tisíc raket a střel, jen od října jich podle Izraele skupina vypálila na pět tisíc. „Velká část našeho arsenálu zůstává nedotčena,“ potvrdil vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Informovaly o tom také EuroZprávy.cz.

Izrael nedávno navíc zůstal v šoku poté, co Hizballáh zveřejnil záběry z bezpilotního letounu, na němž jsou vidět vysoce citlivé civilní a vojenské cíle z Haify na severu země. Dokazuje to, že Hizballáh dokáže velice systematicky a přesně udeřit proti systému protivzdušné obrany Iron Dome a jiným systémům.

Kromě toho CNN tvrdí, že Hizballáh může nasadit až 50 tisíc bojovníků. Nasralláh jejich počet vyčíslil až na 100 tisíc. K tomu je třeba přičíst, že jeho bojovníci jsou „vysoce vycvičení a disciplinovaní“. „Na rozdíl od Gazy není Libanon obklopen nepřátelskými sousedy. Má strategickou hloubku, přátelské režimy v Sýrii a Iráku, což umožňuje přímý přístup k Íránu,“ líčí CNN podle zkušeností ze svých vlastních reportáží v oblasti.

Válka mezi Izraelem a Libanonem, respektive Hizballáhem, by byla pro obě strany mimořádně ničivá a nákladná. Zatímco během zhruba měsíc trvající války v roce 2006 Hizballáh vypálil asi 120 raket denně, teď by zvládl řádově vyšší číslo – dle odhadů reportérů CNN až 3 000. „Nemusí se jednat o vzájemně zaručené zničení a la studená válka, ale na Izrael i Libanon dopadne dost zkázy na to, aby to pro oba bylo nákladné,“ líčí stanice.

Témata:  Válka v Izraeli s Hamásem Izraelská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.