Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Karavana migrantů v Mexiku cestu na den přeruší kvůli zdravotním potížím

Mexiko, ilustrační foto
Mexiko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Karavana migrantů, která pomalu postupuje přes jižní Mexiko, se na den zastaví kvůli zdravotním problém desítek žen a dětí. Agentuře Reuters to v sobotu sdělil jeden z organizátorů karavany. Mexická vláda mezitím tyto migranty vyzvala, aby přijali humanitární víza.

Skupina několika tisíc migrantů ze Střední Ameriky a Karibiku v uplynulém týdnu ušla asi 100 kilometrů od města Tapachula na hranici s Guatemalou. Od metropole Mexiko přitom migranty dělí ještě více než 1000 kilometrů.

Lídr karavany Luis Villagran Reuters sdělil, že se migranti na den zastaví ve městě Mapastepec, aby nabrali síly. Poukázal přitom na zdravotní potíže, které se objevily u desítek žen a dětí.

"Více než 150 chlapců a dívek nemůže jít dál," uvedl Villagran. "Jsou tu těhotné ženy, které nemohou chodit kvůli bolákům na nohou. Odhadujeme, že v kritickém stavu je 90 žen," dodal.

Mexický Národní úřad pro migraci (INM), který se snaží karavany rozehnat, uvedl, že chce zajistit, aby ženy a děti dostaly potřebou péči. Migrantům zároveň nabídl jídlo a převoz autobusem na místo, kde by mohli získat humanitární vízum, píše Reuters. "Zdraví a životy lidí by neměly být ohroženy, bez ohledu na jejich migrační status," uvedl INM v prohlášení.

Vůdci karavany tento týden odmítli nabídku víz, která mají migrantům zpřístupnit zdravotní péči a otevřít cestu ke stálému zaměstnaní. Rozhodnutí zdůvodnili tím, že vláda v minulosti nedodržela sliby, že jim pomůže.

Témata:  Mexiko migrace uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 15:12

Sbormistr na Oscary nejede. Česko nakonec zvolilo jiný film

Česko bude v kategorii mezinárodní celovečerní film na 98. ročníku cen americké filmové akademie Oscar reprezentovat dokumentární film Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být. Informovala o tom Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.