Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdo může za vzestup antisemitismu v Německu? Ministr ukázal na viníka

AfD (Alternativa pro Německo)
AfD (Alternativa pro Německo)
Foto: Alternative für Deutschland AfD

Německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) i někteří další politici viní z podílu na vzestupu antisemitismu v zemi nejsilnější opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Svou rétorikou podle nich někteří politici tohoto protiimigračního uskupení napomáhají šíření nenávisti k Židům.

Seehofer i další se tak dnes vyjádřili v reakci na středeční útok pravicového radikála na synagogu ve východoněmeckém městě Halle. 

"Jedno jsou tito hrozní násilníci, před nimiž se musíme chránit, to druhé jsou duchovní žháři, mezi nimiž v poslední době vzbudili nestoudným způsobem pozornost i někteří zástupci AfD," řekl dnes rozhlasové stanici Bayern 2 bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU). Konkrétně jmenoval šéfa durynské AfD Björna Höckeho. "Höcke je jedním z duchovních žhářů, kterému jde o to v naší zemi znovu rozšířit více antisemitismu," je přesvědčen.

Stejně to vidí i celoněmecký ministr vnitra Seehofer. "Vidím to přesně tak," řekl dnes na otázku novinářů, jestli souhlasí s výroky Herrmanna a dalších. Některé projevy politiků AfD se podle něj dají skutečně označit za "duchovní žhářství".

Sedmačtyřicetiletý Höcke na sebe v minulosti upozornil řadou kontroverzních výroků. Například památník holokaustu v centru Berlína označil za "památník hanby" nebo hovořil o nutnosti obratu o 180 stupňů v politice připomínání si minulosti. Její klíčovou součástí je přitom právě připomínka vyvraždění zhruba šesti milionů Židů nacistickým Německem, za které dodnes spolková republika cítí zodpovědnost.

Chování některých politiků AfD vede i podle bývalého člena vedení Ústřední rady Židů v Německu Michela Friedmana ke zhrubnutí společnosti. "Nenávist k Židům a k lidem má svou politickou domovinu v největší opoziční straně ve Spolkovém sněmu," vyjádřil své přesvědčení v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF.

"Útok v Halle ukazuje: radikalizace jazyka vede k radikalizaci činů," napsal na twitteru zase bývalý ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD), aniž by AfD, jejíž politiky označil dříve za nacisty, konkrétně jmenoval.

Der Anschlag von Halle zeigt: der Radikalisierung der Sprache folgt irgendwann die Radikalisierung der Taten. #halle0910

— Sigmar Gabriel (@sigmargabriel) October 10, 2019

Učinil tak ale jeho stranický kolega a šéf poslanců sociální demokracie Rolf Mützenich, podle něhož byl útočníkem v Halle pravicový terorista, který se mohl cítit povzbuzen také zástupci AfD, kteří zlehčují a popírají vládu nacistického teroru.

AfD dnes podobná tvrzení jasně odmítla. Šéfka jejích poslanců Alice Weidelová uvedla, že lidé, kteří odporný zločin zneužívají k hanobení politické konkurence, rozdělují společnost a oslabují její demokratický základ. Samotný útok AfD odsoudila jako "monstrózní zločin".

Německá policie loni registrovala 1799 antisemitských trestných činů, což je o 19,6 procenta více než v roce 2017, kdy jich bylo 1504. Za velkou většinou takových trestných činů stojí extrémní pravice (89,1 procenta). Extrémně pravicový a antisemitský byl podle všeho i motiv útočníka z Halle.

Témata:  antisemitismus Německo AfD

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.