Komunistická Čína likviduje autonomii Hongkongu, sporný bezpečnostní zákon přijat

Jeden z nejvýznamnějších představitelů prodemokratického hnutí Joshua Wong oznámil, že odstupuje s postu lídra. Zdůvodnil to podle Reuters tím, že se stane hlavním terčem čínského bezpečnostního zákona. 

"Pokud můj hlas nebude brzy slyšet, tak doufám, že mezinárodní společenství bude nadále hovořit za Hongkong a že vystupňuje úsilí, aby bránilo poslední zbytky naší svobody," řekl. Svou činnost se ze stejných důvodů rozhodla ukončit i prodemokratická strana Demosisto, kterou Wong založil.

I hereby declare withdrawing from Demosisto...If my voice will not be heard soon, I hope that the international community will continue to speak up for Hong Kong and step up concrete efforts to defend our last bit of freedom. pic.twitter.com/BIGD5tgriF

Současná správkyně Hongkongu Carrie Lamová, kterou její oponenti už řadu měsíců kritizují za podřízenost Pekingu, prohlásila, že jí nepřísluší zákon komentovat, neboť zasedání v Pekingu týkající se návrhu ještě neskončilo. Následně odmítla odpovídat na jakékoli otázky týkající se zákona.

Japonský vládní mluvčí dnes podle Reuters řekl, že schvalování návrhu bezpečnostního zákona je politováníhodné, protože podkopává důvěru v princip jedné země, dvou systémů, který má Hongkongu zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady.

Tchaj-wan, který je Pekingem považován za čínskou vzbouřenou provincii, dnes bezpečnostní zákon odsoudil. Uvedl také, že zákon bude mít vážné dopady na městské svobody, lidská práva a rozvoj. Tchaj-wan rovněž ujistil, že podporuje svobodu a demokracii v Hongkongu, píše Reuters.

Čínský parlament schválil přijetí bezpečnostního zákona už na konci května na svém plenárním zasedání. Stálý výbor, který návrh podle médií přijal nyní, plní funkci parlamentu v době, kdy se zrovna nekoná každoroční plenární zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Zákon konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Zároveň zákon vymezuje tresty za tyto činy.

Úřady v Pekingu i v Hongkongu opakovaně zdůraznily, že legislativa cílí na několik "buřičů" a nijak neovlivní práva a svobody Hongkongu ani zájmy investorů.

Nejtěžším trestem, se kterým bezpečnostní zákon pro Hongkong počítá, je doživotní vězení. Uvedl to šéfredaktor deníku Global Times Chu Si-ťin s odkazem na představitele, kteří jsou s obsahem zákona seznámeni. Chu poznamenal, že podrobnosti o zákonu mají být brzy zveřejněny. Za jaký čin bude doživotí hrozit, neupřesnil.

Očekává se, že čínská státní média zveřejní podrobnosti zákona během dneška, uvádí Reuters.

Nový zákon může mít pro Hongkong nejzávažnější důsledky od roku 1997, kdy se toto území vrátilo pod čínskou správu. Umožnil by mimo jiné poprvé rozmístit bezpečnostní složky pevninské Číny v Hongkongu, který má Pekingem zaručenou vysokou míru autonomie.

Spojené státy v pondělí zahájily proces rušení výjimek, které Hongkongu poskytují ze strany USA oproti pevninské Číně zvláštní status. Trumpova administrativa tento krok avizovala již dříve. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že USA zastavily vývoz obranných technologií do Hongkongu a brzy budou požadovat licenci k prodeji technologií, které mají civilní i vojenské využití, píše agentura AP.

"Vzhledem k tomu, že Peking nyní spravuje Hongkong podle pravidla 'jedna země, jeden systém', tak my musíme taky," dodal šéf americké diplomacie s odkazem na dosavadní princip, který má Hongkongu zaručovat oproti pevninské Číně určité svobody.

Peking dnes v reakci na americké prohlášení podobně jako v minulých týdnech pohrozil protiopatřeními. Zatím neupřesnil, o jaká omezení se bude jednat.

Témata:  Hongkong,  Čína,  Tchaj-Wan,  Japonsko