Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronavirus se šíří i kvůli svatyním. Davy Íránců do nich vtrhly navzdory zákazu

Írán
Írán
Foto: Pixabay

Šíitští konzervativci pronikli na nádvoří dvou významných íránských svatyní, které byly kvůli koronaviru uzavřeny. Informovala o tom dnes íránská státní média. Íránské úřady se snaží zastavit další šíření epidemie v zemi, kterou onemocnění postihlo nejvíce ze všech států na Blízkém východě.

Podle agentury AP má na Blízkém východě devět z deseti z více než 17.000 případů nákazy koronavirem íránskou stopu. Nejprve íránské úřady nepřiznávaly, jak velkou hrozbu koronavirem způsobené onemocnění COVID-19 představuje, v uplynulých dnech ale zintenzivnily testování lidí, kteří z velkých měst odjíždějí na oslavy nového roku Naurúz. Rozsáhlou karanténu obyvatel nicméně Teherán nenařídil.

V pondělí večer naštvaný dav pronikl na nádvoří svatyně imáma Alího Rezy v Mašhadu a svatyně pojmenované po sestře osmého šíitského imáma Fátimě v Komu. Davy se na obou místech za běžných okolností modlí 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a dotýkají se při tom stěn svatyní a líbají je. To vyvolalo obavy íránských úřadů ze zrychlení šíření nákazy, a vyzvaly proto šíitské duchovní, aby svatyně uzavřeli.

V pondělí státní televize oznámila, že svatyně byly uzavřeny, což vyvolalo demonstrace. Policie později davy demonstrantů rozehnala. Náboženské úřady v Komu označily demonstraci za urážku svatyně a vyzvaly věřící, aby byli moudří a trpěliví.

Íránské svatyně přitahují šíitské poutníky z celého Blízkého východu, což pravděpodobně přispělo k rozšíření nákazy v regionu. Saúdská Arábie už dříve kvůli koronaviru uzavřela přístup k nejposvátnějším místům islámu - Mekce a Medíně.

Íránská státní televize informovala, že íránské úřady ve 13 provinciích i hlavním městě měří teplotu lidem, kteří se snaží odjet, a posílá ty s horečkou do karantény. Írán ale má 31 provincií a země nezavedla stejně tvrdá karanténní opatření jako Irák či Libanon. Teherán sice své obyvatele vyzval, aby se zdržovali doma, mnozí to ale ignorují.

Írán také ve snaze šíření koronaviru zastavit dočasně propustil zhruba 85.000 vězňů. Západní země ale islámskou republiku vyzvaly, aby osvobodila všechny vězně s dvojím občanstvím a další zadržované jako rukojmí diplomatických vyjednávání.

Omán oznámil, že všichni, kteří přicestují ze zahraničí, musí do karantény.

Izraelské ministerstvo obrany mezitím plánuje využít vyprázdněné hotely jako rekonvalescenční centra pro pacienty s COVID-19. Dva hotely by měly přijmout první pacienty už dnes a další zřejmě budou následovat. Na správu zařízení budou dohlížet lékaři. Pacienti budou v karanténě v hotelových pokojích a jídlo a další potřeby jim budou donášet hoteloví zaměstnanci s ochrannými pomůckami. V Izraeli je koronavirem nakaženo 304 lidí.

Izraelský ministr obrany Naftali Bennett dnes nařídil, aby do Izraele ze Západního břehu Jordánu směli jen palestinští obchodníci a zaměstnanci, jejichž práce je zásadní pro zdravotnictví, zemědělství, ošetřovatelství a stavebnictví. Palestinci, kterým bude vstup povolen, v Izraeli zůstanou jeden až dva měsíce.

Po nočním schválení kabinetem izraelská kontrarozvědka Šin Bet oznámila, že začne využívat technologii ke sledování telefonů, jež má pomoci v boji s šířením koronaviru, informuje haaretz.com. Služba Šin Bet trvá na tom, že používání technologie bude omezeno pouze na snahu chránit životy a varování pro ty, kteří mohli přijít do styku s nakaženými. Také uvedla, že technologie nebude využívaná k vynucování karantén a že data budou uchovávána pouze po přechodnou dobu a dostupná jen vybrané skupině agentů. Opatření bude platit 30 dní.

Témata:  Írán Izrael mobily koronavirus (coronavirus) COVID-19 muslimové

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.