Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Letiště v Kábulu se uzavřelo pro komerční lety

Letiště v Kábulu
Letiště v Kábulu
Foto: Profimedia

Mezinárodní letiště v Kábulu je uzavřeno pro komerční lety, startovat a přistávat mohou pouze vojenská letadla. S odvoláním na zdroje z NATO a z americké armády o tom dnes informovaly agentury AP a Reuters.

Afgháncům, kteří se obávají vlády radikálního islamistického hnutí Tálibán, pozastavení komerčních letů odřízlo jednu z posledních možností úniku ze země, poznamenala AP.

Vojenské letouny nicméně pokračují v evakuacích. Ty urychlila kvůli poslednímu vývoji v zemi řada převážně západních zemí, které se snaží z Afghánistánu dostat do bezpečí své občany, pracovníky velvyslanectví, popřípadě jejich afghánské spolupracovníky.

Bojovníci radikálního islamistického hnutí Tálibán dnes po rychlé ofenzivě z posledních dnů bez boje obsadili další město a vstoupili do metropole Kábulu. Pod kontrolou už tak mají prakticky celou zemi.

Z Kábulu se kvůli tomu snaží dostat tisíce lidí. Mnoho z nich míří na kábulské letiště, které je poslední možnou cestou ze země, protože Tálibán má pod kontrolou všechny hraniční přechody.

Některé komerční aerolinie dnes podle agentury Reuters oznámily, že se začínají vyhýbat afghánskému vzdušnému prostoru, k tomuto kroku přistoupily například British Airways nebo Virgin Atlantic.

Témata:  Afghanistán

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.