Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé z Kurska kritizují Kreml a Ukrajince. Válka zasáhla do životů Rusů

Válkou vysídlení lidé dostávají humanitární pomoc v distribučním středisku ruského Červeného kříže v Kursku 15. srpna 2024 po ukrajinské ofenzivě v západní ruské Kurské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 14. srpna uvedl, že ukrajinské jednotky
Válkou vysídlení lidé dostávají humanitární pomoc v distribučním středisku ruského Červeného kříže v Kursku 15. srpna 2024 po ukrajinské ofenzivě v západní ruské Kurské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 14. srpna uvedl, že ukrajinské jednotky
Foto: Profimedia

Třetí týden pokračujícího ukrajinského vpádu do ruské Kurské oblasti přináší narůstající hněv mezi místními civilisty, kteří kritizují nejen Ukrajinu a ruské úřady, ale i vlastní vládu, kterou obviňují z bagatelizace situace a nedostatečné ochrany.

Obyvatelé Kurské oblasti vyjadřují stále větší frustraci z reakce vlády na ukrajinské útoky, které zasáhly jejich region. „Lidé nikoho nezajímají," uvedla Anna, 28letá obyvatelka Kurské oblasti, pro The Moscow Times, když kritizovala Kreml za nedostatečnou podporu. „Pro Rusko jsme jen kouskem mapy. Pro Ukrajince jsme nepřátelé, kteří podporují Putinův režim. Každý je tu sám," dodala Anna, jejíž jméno bylo změněno z bezpečnostních důvodů.

Rusko sice v Kurské oblasti vyhlásilo výjimečný stav a zahájilo kampaně na získání humanitární pomoci, ale vládní úředníci se jinak snaží vpád marginalizovat v národním diskurzu. Prezident Vladimir Putin se dosud k situaci nevyjádřil a místo toho byl viděn, jak ochutnává jablka během cesty do Kabardino-Balkarie a na setkání s ázerbájdžánským prezidentem v Baku. Některá státní média využila vpád k propagaci proválečného narativu, když tvrdí, že incident sjednocuje zemi a podporuje nábor dobrovolníků. Ukrajinské síly však hlásí, že ovládly nejméně 92 osad v regionu a zajaly stovky branců.

Obyvatelé Kursku, kteří mluvili s redaktory The Moscow Times, vyjádřili frustraci nad neefektivním přístupem ruských úředníků k řešení situace, ačkoli se vyhýbali přímému obviňování prezidenta Putina. Světlana, 32letá místní obyvatelka, se podivovala nad tím, jak mohly ruské ozbrojené síly přehlédnout přípravy ukrajinských vojsk na hranicích. Další obyvatelka, 28letá Anna, kritizovala úředníky za lži a nedostatečné řešení problémů, s nimiž se lidé potýkají. Kromě frustrace z ruské vlády narůstá mezi místními obyvateli i hněv vůči ukrajinské armádě.
 
Navzdory očekáváním, že útok v Kursku by mohl změnit ruský pohled na válku, se situace zdá být opačná. Podle obyvatelky Kursku Světlany se postoje k Ukrajině výrazně zhoršily, přičemž dřívější sympatie nebo neutralita se změnily v intenzivní hněv. Během vpádu bylo zabito nejméně 31 lidí a 143 dalších zraněno. Více než 130 000 lidí bylo evakuováno z pohraničních oblastí a lidskoprávní organizace odhadují, že se pohřešuje minimálně 2 000 osob.

Victoria, 26letá dobrovolnice kurského Červeného kříže, uvedla, že necítí hněv vůči Ukrajině a považuje Ukrajince za rukojmí situace. Naopak jiní obyvatelé Kursku projevili méně sympatie, přičemž jeden řekl, že Ukrajinci "už rozhodně nejsou našimi přáteli". Anna kritizovala pro-ukrajinskou rétoriku a upozornila, že oběť se může stát agresorem. Ruský opoziční politik, který pomáhal evakuovaným v Kursku, uvedl, že mnoha lidem začíná docházet, že válka dorazila na jejich území, a že pro mnohé začala 6. srpna, kdy vpád začal.

Přestože zájem veřejnosti o válku před vpádem do Kurska klesal, experti tvrdí, že nespokojenost s reakcí úřadů na útok zůstává omezená na ty, kteří byli přímo zasaženi, a je příliš lokalizovaná na to, aby ovlivnila celonárodní náladu. Politoložka Taťána Stanovaja varovala, že ukrajinský útok by mohl posílit protiukrajinské a protizápadní nálady, což by mohlo vést k větší podpoře vlády. V Kursku zůstává situace napjatá, jak popisují obyvatelé, kteří čelí chaosu a ostřelování. "Cítím zuřivost z vlastní bezmocnosti," řekla jedna z obyvatelek, Anna.

Přitom agresi do sousední Ukrajiny zahájily ruská vojska na pokyn svého vrchního velitele Vladimira Putina v únoru roku 2022. Od té doby je Ukrajina pod nepřetržitým útokem každý den, již třetí rok války. Denně na území Ukrajiny buď umírají lidé a nebo jsou zranění a je devastována celá země. Redakce bude i nadále přinášet tyto příběhy, neboť je důležité sledovat reakce z obou stran konfliktu. Svědectví ukazují, že dokud válka nezasáhne území Ruska, místní lidé situaci v sousední zemi příliš nevnímají. 

Témata:  válka na Ukrajině Rusko Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

28. března 2025 17:51

28. března 2025 11:16

Meghan Markle na nože s Gwyneth Paltrow? Herečka promluvila otevřeně o vévodkyni

Meghan Markle a Gwyneth Paltrow se rozhodly vyvrátit fámy o možném sporu mezi nimi. Po spuštění Meghaniny nové lifestylové značky se začaly šířit spekulace o napětí mezi oběma, což Paltrowová razantně odmítla na svém Instagramu, kde ujistila veřejnost, že jejich vztah je v naprostém pořádku.

Zdroj: Pavlína Hermannová

Další zprávy

Zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva

Myanmarem otřásla dvě masivní zemětřesení. Internetem kolují děsivá videa řítících se budov

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.