Litva se kvůli ruské agresi vůči Ukrajině rozhodla snížit úroveň svých diplomatických vztahů s Ruskem. Na internetových stránkách svého úřadu o tom dnes informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Oznámil, že ruský velvyslanec bude muset opustit Litvu a z Moskvy se brzy také vrátí litevský velvyslanec v Rusku.
"Litva, která vyjadřuje plnou solidaritu s Ukrajinou a jejím lidem vystaveným bezprecedentní ruské agresi, snižuje úroveň diplomatických vztahů s Ruskem,“ sdělil šéf litevské diplomacie Landsbergis. Dodal, že Vilnius důrazně odsuzuje zvěrstva páchaná ruskými silami na okupovaných místech, včetně brutálních masakrů ve městě Buča a v dalších ukrajinských městech, jež "nepochybně budou zařazené na seznam zločinů" spáchaných na území Evropy.
"Žádné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané ruskými ozbrojenými silami na Ukrajině nebudou zapomenuty," zdůraznil ministr.
Litevská vláda se podle Landsbergise rovněž rozhodla uzavřít ruský konzulát v Klajpedě "vzhledem k obecně nekonstruktivní roli ruské diplomatické služby při agresi proti Ukrajině".
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.
Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Témata: Litva
Související
20. června 2024 19:15
22. května 2024 12:44
20. května 2024 21:54
25. dubna 2024 20:49
19. ledna 2024 19:37
4. dubna 2023 12:32
