Po diplomatech žádá větší aktivitu na sociálních sítích, která má pomoci vyvracet dezinformace šířené některými zeměmi zejména v Africe. O dvouhodinovém projevu informovala agentura AFP.

Macron podpořil další rozšiřování Evropské unie, vyzdvihl pondělní projev německého kancléře Olafa Scholze, který se nesl ve stejném duchu. Macron je přesvědčen, že Evropané se musí více prosazovat v Severoatlantické alianci a nebýt "vazalskými partnery" Spojených států. Vyjádřil též nelibost nad nákupem amerického vojenského vybavení některými evropskými státy, včetně Německa. Aby měly výdaje logiku, nesmí evropské země utrácet za neevropské zboží, uvedl podle AFP Macron.

"Naše země je často napadána ve veřejném mínění, na sociálních sítích a prostřednictvím manipulace," řekl Macron. Achillovou patou obrazu Francie je Afrika, kde "ruský, čínský a turecký narativ" přesvědčuje veřejnost, že "Francie provozuje neokolonialismus a umisťuje své armády na cizí území", dodal prezident.

Reakcí na "protifrancouzskou propagandu a lži" musí být opravdové partnerské vztahy s cílovými zeměmi a aktivnější komunikace na sociálních sítích, míní Macron. Kvůli odporu místních se Francie letos v létě po devítiletém působení stáhla z mise v Mali.

Macron obhajovat kontroverzní reformu diplomatického sboru, která by zásadním způsobem změnila jeho fungování. Diplomaté by podle ní v průběhu kariéry měnili obory a nevěnovali by se jen jednomu tématu. Mnozí diplomaté prezidentem navrhovanou reformu odsuzují, protože by podle nich vedla k menší odbornosti a snížila by prestiž francouzské diplomacie. V červnu proti reformě velvyslanci i úředníci protestovali ve zcela ojedinělé stávce.

Francie má třetí nejpočetnější diplomatický sbor na světě po Spojených státech a Číně. Projev prezidenta k velvyslancům má dlouholetou tradici, v posledních dvou letech se setkání nekonalo kvůli pandemii covidu-19.